„Zatímco v 90. letech minulého století nastal razantní odklon od řemeslných oborů a děti chodily hlavně na humanitně zaměřené školy, posledních pět šest let pozorujeme, že se nám žáci pomalinku začínají vracet. Přestože počet deváťáků pořád ještě klesá, zájemců o učební obory pomalu přibývá,“ konstatoval ředitel Střední průmyslové školy stavební a zahradnické na Jarově Miloslav Janeček.

Mezi učni se objevují i děvčata

Nejčastěji se žáci základních škol chtějí stát truhláři, instalatéry, kominíky, kamnáři, pokrývači nebo malíři. A v některých třídách lze mezi chlapci v montérkách čas od času vcelku nečekaně narazit na děvče. Třeba u truhlářů nebo malířů. Učitelé chválí i svoji svěřenkyni v prvním ročníku oboru instalatér. „Je velice šikovná, daleko lepší než někteří chlapci,“ usmíval se její kantor.

Lákala ji práce se dřevem

„Původně jsem zkoušela nábytkářství na uměleckoprůmyslové škole na Žižkově. Ale moc mi to nešlo. A tak mi kluci poradili, ať to zkusím na truhlářku, protože mě baví práce se dřevem,“ líčila Právu třeťačka Linda, co ji přivedlo na Jarov. Práci si velmi pochvaluje a ani na převahu hochů si rozhodně nestěžuje.

Jestli se tím bude opravdu živit, zatím netuší. „Chtěla bych, ale uvidíme, jestli mě vezmou. Kluci, co chodí do dílny, říkají, že se tam moc netváří na holku,“ krčí rameny černovlasá slečna, zatímco pracuje na konečné úpravě dětské židličky.

Děti se rukama uživí líp

Nárůst počtu žáků v dřevozpracujících oborech potvrzuje i vedoucí učitel odborného výcviku truhlář, tesař Radek Andrlík, sám absolvent střední školy na Jarově.

„Konečně rodiče začínají zjišťovat, že rukama se děti uživí líp, než kdyby šly na maturitní obory,“ konstatoval s tím, že dřevoobory navštěvuje 280 dětí.

Žáci jsou úspěšní v soutěžích

„Obkladač, když má praxi, si měsíčně vydělá tak 35 tisíc korun,“ vysvětlil jeden z mistrů stoupající zájem o obor. V téměř každé třídě školy, kde se před pár dny uskutečnila show Krása řemesel, visí nějaký diplom připomínající úspěch v soutěžích odborných dovedností.

Sklenařina je popelkou

Nejinak je tomu u budoucích sklenářů, kteří zrovna dotvořili malé akvárium. A vzápětí se pouštějí do dalšího. Karel Švehla, který chlapce učí, Právu řekl, že Jarov je jedinou školou v republice, kde se můžou budoucí sklenáři vyučit. „Sklenařina je malinko popelka, když jsou kluci šikovní, najdou bez problémů uplatnění,“ poznamenal.

Z miniankety Práva mezi třemi truhlářskými a jednou sklenářskou firmou však vyplynulo, že nové zaměstnance prozatím nepotřebují, vystačí si s řemeslníky, které mají. Takže s čerstvými absolventy nemají zkušenosti. Ani se prý u nich v nedávné době nebyl nikdo ptát na práci. „Na nedostatek práce si nemůžu stěžovat, výlohy se rozbíjejí pořád,“ konstatoval majitel sklenářské dílny v Praze 8.