Kulturní návyky se postupem let vyvíjejí. Například kouření v přítomnosti dětí je dnes vnímáno podstatně negativněji, než tomu bylo v osmdesátých letech. Funguje však podobný trend v oblasti alkoholu?

Podle průzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy má zkušenost s opilostí každé desáté dítě ve věku jedenácti let, a dokonce 50 % českých třináctiletých dětí

Fórum Pijte s rozumem, které provozuje česká Unie výrobců a dovozců lihovin, se odpověď na tuto otázku pokusilo zjistit prostřednictvím ankety, v níž zkoumalo, zda současní rodiče mluví se svými dětmi o alkoholu častěji než jejich rodiče s nimi a zda se jim snaží vysvětlit, jaký způsob konzumace alkoholu je nežádoucí.

Dnešní dospělí pijí víc

„Cílem bylo jednoduše zjistit, zdali dnešní dospělí přistupují k protialkoholové osvětě zodpovědněji než předchozí generace,“ vysvětluje Vladimír Darebník, viceprezident Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky a provozní ředitel společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka.

Většina rodičů v anketě připustila, že jejich generace pije více než generace jejich rodičů. Na tomto tvrzení se shodlo 60 % oslovených žen a 50 % mužů.
Překvapivé je zjištění, že stále existuje poměrně velké množství rodin, kde téma alkoholu vůbec nepřijde na přetřes. Zatímco ve starší generaci šlo podle odpovědí současných rodin o 25 % domácností, dnes je to 15 %.

O alkoholu se mluví různě

Způsob, jakým rodiče se svými dětmi o alkoholu mluví, se navíc v každé rodině pochopitelně liší a ne vždy je osvěta ze strany rodičů dostatečná. Zhruba čtvrtina všech respondentů prohlásila, že jejich rodiče alkohol nikdy neoznačovali za potenciálně škodlivý, a stejné množství respondentů jej neoznačuje za potenciálně škodlivý ani při rozhovoru se svými dětmi v současnosti.

Podle Darebníka představuje přitom nedostatečná osvěta v rodině zásadní problém. Z průzkumů totiž vyplývá, že jsou to právě rodiče, kteří mají největší vliv na to, jaký vztah si dítě k alkoholu vypěstuje. „Podle statistik mají z 90 % největší vliv na rozhodování dětí jejich rodiče – a nikoliv reklama, kamarádi nebo jiné zdroje,“ zdůrazňuje Darebník.

První „opice“ klidně ve třinácti

Problémem je i to, když osvěta přichází až s křížkem po funuse. Zhruba třetina dnešních rodičů podle Darebníka tvrdí, že ideální věk na rozhovory o alkoholu je mezi patnáctým a osmnáctým rokem.

Odborníci se přitom shodují, že po patnáctém roce už může být pozdě. Podle průzkumu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy má totiž zkušenost s opilostí každé desáté dítě ve věku jedenácti let, a dokonce 50 % českých třináctiletých dětí. Fakt, že si Češi smí alkohol koupit legálně až poté, co oslaví osmnácté narozeniny, na tom nic nemění.

Přísun zajistí „kamarádi”

„Ani v době přísných zákazů nelze vyloučit, že se děti – například prostřednictvím svých nezodpovědných starších kamarádů – dostanou k alkoholu už dříve,“ vysvětluje Josef Šedivý z občanského sdružení SANANIM, které se zabývá protidrogovou a protialkoholovou prevencí. Na vině také mohou být přímo rodiče, pokud například nechají své děti alkohol ochutnat na rodinných slavnostech typu svatba.

Rodiče jsou skeptičtí

Dotazy na téma protialkoholové prevence také poukázaly na jeden zvláštní paradox. Až 45 % rodičů se domnívá, že žádná osvěta nemůže děti před alkoholem výrazněji ochránit. Z této „skupiny skeptiků“ však minimálně polovina přiznává, že i když na účinky osvěty nevěří, přesto ji nepodceňuje a s dětmi o tomto nebezpečí mluví.
Jen zhruba 20 % všech rodičů se domnívá, že místo osvěty může pomoci represe, a že je tedy potřeba zpřísnit různá omezení konzumace alkoholu a pak je přísně vyžadovat.