Míra nezaměstnanosti mladých se pohybuje kolem 20 procent, bez práce je téměř sto tisíc absolventů a jejich počet neustále stoupá. Řada z nich v touze po pracovním místu často uzavírá bizarní pracovní smlouvy.

Výjimkou nejsou ani pracovní smlouvy, které nezaručují zaměstnanci žádný příjem Milan Jelínek

Nejhůře jsou na tom lidé se základním vzděláním, u kterých nezaměstnanost dosahuje 45 procent. Nezaměstnaných absolventů středních škol je kolem 16 procent, stejně jako vysokoškoláků.

Stát platil za absolventy jen do srpna

„V případě, že absolvent práci nenajde, je důležité, aby nezapomněl platit pojištění. Status studenta měli absolventi středních škol pouze do 31. srpna. Do této doby jim zdravotní pojištění hradil stát. Pokud v září nenastoupí do zaměstnání nebo se nezaregistruje na Úřadu práce, musí se absolvent nahlásit pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit minimální pojistné, které pro letošní rok činí 1080 korun měsíčně,“ upozorňuje Milan Jelínek z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Nevyrovnané smlouvy

Zvyšující se poptávka po zaměstnání a snižující se nabídka pracovních míst vede v některých oborech k uzavírání zcela nevyrovnaných pracovních smluv. Výjimkou nejsou podle Jelínka ani pracovní smlouvy, které nezaručují zaměstnanci žádný příjem.

„V poslední době se stalo módou uzavírat pracovní smlouvy se zkráceným pracovním úvazkem a s minimální mzdou a vedle toho na stejnou práci smlouvy na základě živnostenských oprávnění. Takováto ujednání ale znamenají obcházení zákona o zaměstnanosti, a jsou proto absolutně neplatná,“ upozorňuje Milan Jelínek.

Absolventi jsou lehkomyslní

Absolventi škol jsou při prvním nástupu do zaměstnání lehkomyslní a velmi často podepíšou pracovní smlouvu, aniž se podrobně seznámili s jejím textem.

„Smlouva má obsahovat ujednání o místu výkonu práce, o přestávkách v práci, o dovolené a řadu dalších ujednání, pokud neodkazuje na pracovní řád zaměstnavatele. V takovém případě by se ale uchazeč měl s pracovním řádem skutečně podrobně seznámit,“ zdůrazňuje Jelínek.

Pozor na datum podpisu

Chyb, které může pracovní smlouva obsahovat, je celá řada. Jednou z nejčastějších je datum podpisu smlouvy. V praxi se stává, že zaměstnavatel se zaměstnancem podepíšou pracovní smlouvu později než v první den pracovního poměru, což zákoník práce vylučuje.

K častým chybám také dochází při sjednávání zkušební doby, kdy zaměstnavatel sjedná v pracovní smlouvě delší zkušební dobu než tři měsíce nebo šest měsíců u vedoucích zaměstnanců, což je maximální délka stanovená zákoníkem práce.

Zaměstnavatelé chytračí

„Pokud dojde ke změně pracovní smlouvy, nejčastěji při změně druhu práce, dochází někdy v praxi k opětovnému sjednání zkušební doby, což je nepřípustné, protože v takovém případě nejde o založení nového pracovněprávního vztahu, ale dochází jen k jeho změně. V neposlední řadě se v pracovních smlouvách objevují ujednání o smluvní pokutě v případě porušení pracovní kázně, což zákoník práce nepřipouští,“ varuje Milan Jelínek.