Podle technologické společnosti truconneXion, která vyvíjí a prodává auditovací software, postih nejvíce dopadne na malé a střední firmy s 5 až 100 počítačů a na rozpočtové organizace včetně státních institucí a úřadů.

Dostáváme ročně desítky podnětů od lidí, kteří by se potírání pirátství chtěli věnovat profesionálně Jan Hlaváč

„Očekáváme, že nejvíce kvalifikovaných informátorů bude mezi IT odborníky, zaměstnanci, kterým přísluší evidence softwarových prostředků (SW), účtárnou a vyšším managementem. Právě oni mají přehled a potřebné informace o tom, zda je SW využíván legálně či nikoliv, ať už záměrně, nebo z neznalosti licenčních politik,“ říká AuditPro manažer ze společnosti truconneXion, Martin Hnízdil. Naopak běžný koncový uživatel IT ve střední a větší firmě podle něj nemá kolikrát ani šanci identifikovat, že ke své práci využívá nelegální SW.

Postiženi mohou být i „šetřílci“

„Terčem placených lovců pirátů se mohou stát nejenom společnosti, které cíleně obcházejí zákony a ve velkém užívají nelegální software, ale i firmy, které nemají pořádek v licencích softwarových programů a licenční ujednání neporušují záměrně,“ varuje Hnízdil.

Takových firem jsou podle poznatků truconneXion stovky. Nejčastějším důvodem je snaha ušetřit za audit licencí a s tím související chaos ve správě IT majetku.
Největší četnost podnětů placených informátorů lze očekávat z odvětví informačních technologií, služeb a obchodu, nejméně pak z oblastí financí, bankovnictví a telekomunikací, kde bývá IT řízeno na vysoké úrovni.

Na vrub zaměstnanců jde 20% pirátských programů

„Přibližně ve třetině případů se nelegální software do počítačů dostává ve firmách, které chtějí uspořit náklady. Podobně častou cestu představují fúze a akvizice a s nimi související rychlý nárůst počtu zaměstnanců. Dalším významným zdrojem nelegálního softwaru jsou samotní zaměstnanci, ve dvou z deseti případů ho nainstalují právě oni,“ popisuje nejčastější způsoby pronikání pirátských programů Ladislava Poláková, která má ve společnosti Microsoft na starosti protipirátské aktivity.

Chytání virů ručně

Firmy si bohužel neuvědomují, že pokud oblast správy softwaru neřeší kvalifikovaně, téměř s jistotou se u nich “něco“ najde. „Pokud například nepoužíváte žádný software pro správu IT, je to jako byste chtěli chytat počítačové viry bez antiviru – tedy ručně. Případný informátor pak má velmi jednoduchou úlohu – pouze zjistí, zdali firma používá nějaký softwarový nástroj na zavedení a údržbu softwarové čistoty ve firmě, či nikoliv. V případě že nikoli, blíží se jeho domněnka o případném zneužívání software ve firmě prakticky jistotě,“ zdůrazňuje Hnízdil.

Firmám hrozí ochromení

Navíc pokud se již policejní zásah proti dané firmě spustí, bývá do okamžiku zdokladování stavu licencí ve firmě znemožněn zaměstnancům přístup k počítačům a firma je tedy vlastně ochromena až do chvíle, než proběhne sběr dat z počítačů. Podle Hnízdila je třeba si uvědomit, že na dnešním počítači bývá několik desítek tisíc spustitelných souborů, které mohou potenciálně podléhat autorským a licenčním právům.

Lov na piráty přispěje podle společnosti truconneXion k tomu, že firmy doposud váhající s pořízením auditovacího softwaru budou muset tuto záležitost urychleně řešit. Ohrozit je totiž mohou nejenom zaměstnanci vedení primárně pomstou zaměstnavateli, ale i ekonomicky motivovaní „lovci pirátů“.

Zájemců je dost

„Dostáváme ročně desítky podnětů od lidí, kteří by se potírání pirátství chtěli věnovat profesionálně,“ říká Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA.
Pro nově se etablující vrstvu „lovců“ mohou být zajímavé i malé firmy, protože i u nich se najdou případy užívání nelegálního softwaru za stovky tisíc korun, zejména v případě specializovaných programů v oblasti grafiky.

Na základě jednoho prokázaného podnětu získají placení informátoři odměnu v hodnotě 10 % z vymožené částky, což znamená částku v řádu desítek, v ojedinělých případech až stovek tisíc korun.