Škola připravuje dvaapadesát tzv. problémových dívek na povolání v nemocnicích nebo sociálních službách a dává jim pracovní perspektivu, protože s akreditovaným osvědčením Pracovník v sociálních službách, Všeobecný sanitář, Pečovatelka o děti od tří do patnácti let, Hospodyně a Kuchařské práce si každá absolventka po dvou letech studia najde zaměstnání, obvykle i s možností ubytování.

Zaučují se pod dohledem pedagogů

Aby měly dívky v sociálních službách praxi, založila jejich škola Křižovnickou pečovatelskou službu.

„Od 13. listopadu 2012 nejsme jen škola, ale i oficiálně registrovaný poskytovatel sociálních služeb. Za přibližně dvaceti pěti seniory do jejich domácností na území Prahy dochází žákyně školy pod odborným dohledem pedagogů – povídají si s nimi, pomáhají jim při úklidu, vaření, nákupech a doprovázejí je tam, kam je potřeba,“ říká ředitel školy Luboš Hošek, který v pečovatelském oboru vidí povolání budoucnosti.

O pečovatelky je rostoucí zájem

Populace totiž stárne a služby pečovatelek a opatrovnic jsou stále více žádané. V rámci školy si dívky v rolích pečovatelek osvojují základy povolání, které jim dává solidní perspektivu na trhu práce.

„Nejzdatnější ze studentek, které si splní povinnou pečovatelskou praxi, pak po absolvování studia mohou ve školní agentuře najít pracovní uplatnění. A ty, co se ve službě nejvíce osvědčí, budou doprovázet nové žákyně,“ dodává k pracovní perspektivě ředitel Hošek.

Pomáhají nejen s domácností

Mezi klientky Křížovnické pečovatelské služby patří také paní Helena, která školu kontaktovala poté, co se dozvěděla o jejích možnostech.

„Několikrát mne navštívila v rámci praxe paní učitelka s žákyňkami. Jejich pomoc byla velmi vstřícná a užitečná. Obzvláště Kristýnkou, která už ke mně dochází sama, jsem přímo nadšená. Tím, že má předchozí výtvarné vzdělání a zkušenosti, mi se zájmem pomáhá mimo domácnost i s odbornými pracemi, jako je paspartování nebo přesunování větších obrazů, které bych s obtížemi sama zvládala. Doufám, že spolupráce s Kristýnkou bude moci pokračovat,“ dělí se paní Helena o svou zkušenost.