Jejich zkušenosti se vám budou hodit během přijímacího pohovoru, ale také na obchodní schůzce i v každodenním životě.

Nevykládejte hned karty na stůl

Jestliže hodláte během vyjednávání platu blufovat, rozhodně nevykládejte okamžitě karty na stůl a nežádejte rovnou minimální částku, za kterou jste ochotni pracovat. Pokud byste se dohodli se zaměstnavatelem na této sumě, nebude to žádný úspěch.

Nikdy také nesdělujte své finanční požadavky v intervalech. Neříkejte například, že chcete 20 až 25 tisíc korun. Zaměstnavatele bude stejně zajímat pouze nejnižší možná suma a horní hranici vůbec nebude brát v potaz.

Pravděpodobně vám řekne, že i 20 tisíc korun je značná částka, ačkoli měl pro vás ve skutečnosti připravených 25 tisíc. Vhodnější je formulovat platové požadavky jako mírně nadsazenou sumu, která lehce překračuje optimální výši platu.

Snažte se získat vyjednávací prostor

Při vyjednávání platu hraje důležitou roli i velikost vyjednávacího prostoru.

„Vycházejte z toho, že zaměstnavatel přesně neví, za jakou minimální částku jste ochotni pracovat, stejně tak vy nevíte, kde je maximum toho, kolik můžete od zaměstnavatele maximálně dostat. Jestliže považujete za minimum 20 tisíc a optimum je pro vás 25 tisíc, otevírací částku stanovte na 27 tisících. Potom bude reálné, že se nakonec domluvíte třeba na 23 tisících. Zaměstnavatelovo maximum totiž bylo 25 tisíc,“ říká Ondřej Hlaváček, specialista na lidské zdroje a ředitel poradenské společnosti Neumann & Partners.

Zároveň připomíná, že limity zaměstnavatelů nejsou absolutní, obvykle jsou ochotni ustoupit. Zvláště pak, máte-li co nabídnout a působíte na pohovoru dobře a sebejistě. Jde jen o to dohodnout se tak, aby byly spokojené obě strany.

Hlídejte si řeč těla

Vyjednávání o výši platu během přijímacího pohovoru je stejně napínavé jako poker. Pokud se rozhodnete blufovat, dejte si pozor, jak se u pohovoru chováte a zaměřte se na řeč vlastního těla.

„Hlídejte si svá gesta, aby neprozrazovala nic, co by mohlo podkopávat vaši vyjednávací pozici: jde například o nejisté sezení, klepání prsty o stůl, neustále tikající pohled nebo klopení zraku. Tím vším dáváte najevo nejistotu, nedostatek sebevědomí i poddajnost,“ říká Zdeňka Belecová, ředitelka Casina Ambassador, a dodává:

„Při blufování zkrátka dbejte na to, abyste neprozradili nic o svých případných slabostech, stejně jako to dělají hráči pokeru. Své finanční požadavky formulujte zaměstnavateli sebevědomě a přesvědčivě. Řiďte se intuicí, citem i zdravým rozumem,“ připomíná Belecová.