Ve světě, kde krize drtí trhy a firmy hledají cesty, jak ušetřit náklady, začíná být vztah zaměstnavatele a zaměstnance doprovázen stresem, nejistotou a špatnou komunikací, která přispívá k oboustranné nespokojenosti.

Vzniká prostředí, ve kterém neexistuje volnost ani kreativita a kde chybí oboustranná radost z dobře odvedené práce. Navíc v době, kdy průměrná nezaměstnanost dosahuje neuspokojivé úrovně 9 % populace státu a kdy se ekonomická krize nevyhýbá ani světovým veličinám, jako jsou USA, je nelehké zůstat optimistou.

Renata Ptáčníková

Renata Ptáčníková

FOTO: Archiv Institut pro ženy

Nabízí se proto otázka, jak uchopit pracovní vztahy a zajistit maximální využití schopností zaměstnance, tak aby náklady na něj byly skutečně efektivní, a zároveň dosáhnout oboustranné spokojenosti.

Výběrové řízení neodhalí vše

Klasický způsob výběru zaměstnanců má své rezervy a vytváří situaci, kdy nelze dostatečně rozpoznat skutečné kvality uchazečů. Zavedeným způsobem hledání vhodného zaměstnance je výběrové řízení, v jehož rámci uchazeč dokladuje dosažené vzdělání a praxi, podstupuje pohovor a prochází odbornými testy, jejichž výsledky však nemusí být zcela objektivní. Uchazeč totiž může být ovlivněn nervozitou, trémou, zkrátka nemusí mít svůj den. Jinak řečeno celý postup skrývá určitá rizika nesprávného posouzení a výběru vhodných osob.

Zaměřme se na člověka jako na bytost s určitým potenciálem, vlohami či talentem.

Pokusme se proto udělat věci jinak a změnit zavedené postupy. Začněme posuzovat kandidáty z hlediska dlouhodobějšího horizontu, zaměřme se na člověka jako na bytost s určitým potenciálem, vlohami či talentem. Vytvořme spojitost mezi slovy: práce, uspokojení, naplnění.

Možným řešením je nový projekt ESO v rukávu, který nabízí alternativní způsob posouzení uchazeček o zaměstnání (pilotního ověření se účastní pouze ženy), a to na základě přenosu a modifikace know-how z NěmeckaFrancie, kde jsou tyto metody úspěšně využívány.

V čem spočívá alternativní cesta

 

Zájemkyně o zaměstnání projde procesem, v němž je obsaženo:
 1) osobní poradenství a mentoring – rozkrytí silných a slabých stránek, poznání přirozené inklinace dané osoby k určitému okruhu činností; vzdělávání v malých skupinkách je založené na aktivní a tvořivé roli uchazeček;
 2) profilace skrytých vnitřních zdrojů a schopností, rozšiřujících spektrum reálných možností;
 3) absolvování testů, jejichž výsledky nakonec představují složení certifikátu.

Certifikát s bodovým ohodnocením

Na konci celého procesu dostává absolventka certifikát s výčtem vlastností, které jsou podstatné pro výkon drtivé většiny pracovních činností. Každá vlastnost je ohodnocena určitým počtem bodů. Tím získává zájemce o zaměstnání určitou kvantitativní a kvalitativní charakteristiku své osobnosti, která je aktuální a navíc má užší vztah k požadované práci než např. pouhé maturitní vysvědčení.

Lze namítnout, že absolventka pilotního projektu ESO v rukávu má z formálního hlediska určitou nevýhodu, např. nedosahuje požadovaného stupně vzdělání vyžadovaného na určitou pracovní pozici. Má však tolik ostatních přednosti, že zaměstnavatel může zvážit, zda tento handicap je skutečně nepřekonatelný a jestli raději nepřijme tuto kandidátku za poněkud nižší plat, než jaký by musel dát osobě s požadovaným vzděláním, u níž navíc nemá zaručen požadovaný efekt výsledků práce.

Hledat v člověku osobnost

Tento pohled na uchazeče o zaměstnání je na našem trhu práce zatím málo využívaný, ale zkušenosti jak z Francie, tak z Německa dávají jednoznačnou odpověď na otázku, zda může přinést firmám nejen úspory a vyšší pracovní produktivitu, ale díky vložené vzájemné důvěře i vyvážený a rovnoprávný vztah.

Známý kouč a tvůrce firemních identit Vladimír Synek říká: „Lhát může jen ten, kdo zná pravdu. Ekonomika českých i slovenských firem je odrazem společnosti jako takové a projektuje se do celkového přístupu. Řada hodnot zaniká a pohled na člověka jako na jedinečnou osobnost už se nenosí.“

Pokud tedy od letošního jara narazíte na uchazečku o zaměstnání s certifikátem ESO v rukávu, vězte, že stojí za to zkusit takovou ženu přijmout na práci vyžadující vlastnosti vyjmenované a ohodnocené v certifikátu, který si s sebou přinese.

Renata Ptáčníková, prezidentka Institutu pro ženy