Do testování se zapojují každoročně stovky škol, které si vybírají mezi papírovou a on-line formou testů. On-line testování stabilně využívá zatím pouze třetina zúčastněných škol.

Některé školy považují on-line formu za nepřekonatelnou překážku, neboť narážejí na problémy s kapacitou učeben, nedostatkem učitelů na dozor či na problém s časovou náročností při vyšším počtu žáků. Připravenost škol na on-line testování nejlépe vyjadřuje postoj: „Když pošlou s testem i počítač, tak proč ne.“

Vztah ke knihám

Čtenářská gramotnost českých dětí si vysloužila zvýšenou pozornost ze strany veřejnosti zejména poté, co mezinárodní šetření PISA v roce 2009 poukázalo na fakt, že Česká republika zaznamenala v této oblasti největší zhoršení ze všech 65 zemí zapojených do průzkumu. Souhrnné výsledky testování ukazují, jaký je vztah českých žáků ke knihám a čtení obecně.

„Všichni učitelé na naší škole jsou nadšenci. Jejich nadšení nejspíš děti podvědomě přebírají. Vztah ke čtení si naši žáci vytvářejí například díky nepovinným předmětům, jako je Literatura a film,“ prozradil recept, jak rozvíjet v dětech čtenářskou gramotnost, Břetislav Zubík, zástupce pražského Gymnázia Jaroslava Heyrovského, které patřilo v testování Čtenář mezi nejúspěšnější školy.

Z testů Čtenář vyplynulo:
Děti na 1. stupni čtou skoro stejně často jako jejich učitelé.
Na druhém stupni frekvence čtení u žáků výrazně klesá.
Nejoblíbenější knihou učitelů češtiny je Saturnin od Zdeňka Jirotky.
Každé třetí dítě si něco čte každý den
Stejný počet dětí naopak čte, jen když opravdu musí.
18 % dětí považuje čtení za ztrátu času.

 

V březnu se budou moci základní školy zapojit do nového testování přírodovědné gramotnosti, které společnost Scio připravila pro 8. a 9. ročníky, přičemž v něm prověří okruhy neživé a živé systémy, nauka o Zemi či věda a pokrok. Testování bude zaměřeno na znalosti a porozumění, ale i na vyvozování závěrů a rozpoznání otázek z praxe, které lze zodpovědět pomocí vědeckého zkoumání.