Firma zavádí úsporná opatření - jak postupovat, pokud mi zaměstnavatel "navrhl" zkrácení úvazku (a tedy i platu) na čtyřdenní pracovní dobu (místo dosavadních pěti dnů)? Mohu odmítnout? Může toto opatření zavést i bez mého souhlasu? Mám zaměstnanecký poměr na dobu neurčitou. Je jediným řešením, pokud nebudu souhlasit, podat výpověď? Předpokládám, že se tak připravím o odstupné.

Jednou ze základních zásad pracovněprávních vztahů je, že zaměstnanec v pracovním poměru, tedy pracující na základě pracovní smlouvy jako vy, má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Co je stanovená týdenní pracovní doba

Standardní stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin týdně. To je zároveň limit, který nikdy nesmí práce rozvržená na týden překročit. Pokud máte rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, musí rozvrh dosahovat této hodnoty každý týden. U nerovnoměrného rozvržení pak v jednotlivých týdnech může zaměstnavatel rozvrhnout více nebo méně práce, ale za stanovené vyrovnávací období (dva až 26 týdnů, v kolektivní smlouvě až 52 týdnů) musí být opět dosaženo v průměru 40 hodin týdně. Jakákoli práce se souhlasem nebo na příkaz zaměstnavatele nad tuto rozvrženou dobu je pak prací přesčas.

U určitých skupin zaměstnanců jsou limity stanovené týdenní pracovní doby nižší než 40 hodin. Jedná se o zaměstnance pracující ve dvou vzájemně se pravidelně střídajících směnách (tj. v dvousměnném režimu), pro které platí nejvýše 38,75 hodin. Zaměstnanci pracující v třísměnném a nepřetržitém režimu, jakož i horníci, pak mohou pracovat nejvýše 37,5 hodiny týdně. Přesčasem pro ně bude už výkon práce nad tuto dobu.

Délku stanovené týdenní pracovní doby může zaměstnavatel svým zaměstnancům jednostranně zkrátit vnitřním předpisem, nebo se na tom dohodnout s odbory v kolektivní smlouvě. Podmínkou takovéhoto zkrácení ovšem vždy je, že se zaměstnancům nesmí snížit mzda.

Kdy lze použít kratší pracovní dobu

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel vám navrhuje zkrácení úvazku se snížením mzdy, chce vás přimět k akceptování tzv. kratší pracovní doby. Kratší pracovní dobu je však na rozdíl od zkrácení stanovené týdenní pracovní doby možné zavést jedině individuální dohodou se zaměstnancem.

K uzavření dohody o kratší pracovní době vás však zaměstnavatel nutit nemůže. Pokud tedy kratší úvazek nechcete, můžete návrh zaměstnavatele odmítnout, aniž by vám hrozil jakýkoli postih.

Co když zaměstnavatel práci nepřiděluje

V případě, že vám zaměstnavatel není schopen přidělovat práci po celou stanovenou týdenní pracovní dobu, ale například jen po zmíněné čtyři dny, ve zbývajícím čase mu vznikají překážky v práci na jeho straně. Za dobu těchto překážek (tedy za dobu, kdy jste měl pracovat, ale zaměstnavatel vám žádnou práci nedal) byste pak měl nárok na náhradu mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku (ten je obvykle vyšší než základní měsíční mzda, protože se do něj započítávají i například bonusy).

Zaměstnavatel by však mohl v takovém případě rovněž po dohodě s odbory nebo na základě rozhodnutí úřadu práce (pokud u něj odbory nepůsobí) uplatnit částečnou nezaměstnanost, a pak by vám za tyto dny mohl vyplácet minimálně 60 % vašeho průměrného výdělku.

Nelze vyloučit ani situaci, že vám zaměstnavatel na dobu, kdy vaši práci nepotřebuje, nařídí dovolenou. Na to má ze zákona právo, ovšem musí vám čerpání dovolené oznámit písemně předem, a to nejméně 14 dní před jejím nástupem.

Doporučení

Pokud vám dohoda o kratší pracovní době nabízená zaměstnavatelem nevyhovuje, nepřijímejte ji. V žádném případě toto není důvodem, pro který byste musel dávat výpověď. Zaměstnavatel je povinen vám přidělovat práci v nezkrácené pracovní době. Pro jistotu ještě doplňuji, že nepřijetí dohody o kratší pracovní době nemůže zaměstnavatel použít jako výpovědní důvod. Ty jsou přesně vyjmenované v zákoníku práce a nepřijetí jakákoli dohody zaměstnancem mezi ně rozhodně nepatří.

Z druhé strany je nutné podotknout, že pokud se zaměstnavatel ocitne ve finančních problémech, bude muset svoji situaci nejspíše řešit rušením pracovních míst a výpověďmi z organizačních důvodů. Proto často zaměstnanci žádosti svých zaměstnavatelů o kratší pracovní dobu vyhovují, aby jim pomohli překlenout tíživou finanční situaci a sami nepřišli o práci. V takovémto případě doporučuji dohodu o kratší pracovní době uzavřít, ovšem pouze na dobu určitou.

Na dnešní dotaz odpovídal Ondřej Chlada, advokátní kancelář  Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.