Chodím do práce na 8.30 a občas se mi stane, že mi při obědě nadřízený ohlásí úkol, který je potřeba udělat po pracovní době. Víckrát jsem od šéfa slyšel, že musím ten úkol dodělat doma, abych nepřesáhl osmihodinovou pracovní dobu. Že to je můj problém, a že to nebude považováno za přesčas. Můžete mi prosím říct, zda může tímto způsobem zaměstnavatel se zaměstnancem manipulovat? Musí zaměstnavatel vydat na to nějaký příkaz, abych musel (nuceně) opustit pracoviště a pracovat doma? V jakém nejmenším předstihu by mi to měl oznámit, je na to nějaká zákonná lhůta?

Podle zákoníku práce platí, že pokud vám zaměstnavatel nařídí konat práci nad vaši stanovenou týdenní pracovní dobu (tj. ve vašem případě nad 40 hodin týdně) a tato práce je konaná mimo rámec rozvrhu pracovní doby (ve vašem případě pravděpodobně po 17.00 – vycházíme z toho, že máte přestávku na oběd v zákonné délce 30 minut), jde o práci přesčas. Pokud jsou splněny tyto podmínky, půjde vždy o práci přesčas bez ohledu na to, kde je práce vykonávána a že ji zaměstnavatel za přesčasovou práci nepovažuje. Když vám tedy zaměstnavatel určí, abyste práci dodělal po pracovní době doma, povinnostem spojeným s přesčasovou prací se tím nevyhne.

Práce přesčas má vždy výjimečný charakter

Práci přesčas můžete konat jen výjimečně z vážných provozních důvodů. Jelikož má práce přesčas výjimečný charakter, nelze obecně stanovit, v jakém předstihu vás zaměstnavatel o ní musí informovat, tedy v jakém předstihu vám ji může nařídit. Z logiky věci vyplývá, že by tak měl učinit, jakmile se o potřebě konat tuto výjimečnou práci dozví. Je tedy možné, aby vám například v době oběda nařídil, že určitý pracovní úkol musí být dnes bezpodmínečně dokončen, a to i po pracovní době.

Jaké podmínky musí dále zaměstnavatel při nařizování práce přesčas dodržet? Nařízená práce přesčas je co do rozsahu limitována zákoníkem práce. Její hranice je stanovena na 150 hodin přesčasové práce v kalendářním roce a současně nejvýše 8 hodin v jednotlivém týdnu. Pokud tedy váš nadřízený tato omezení nařízené přesčasové práce respektuje, jste povinen ji vykonat.

Pokud by ale od vás zaměstnavatel potřeboval více přesčasové práce, než je výše zmiňovaný limit (tj. nad 150 hodin za kalendářní rok) musí se s vámi už na ní dohodnout. Takovouto dohodu si ale zaměstnavatel nemůže na vás vynutit - v tomto případě bude zcela na vás, jak se rozhodnete.

Zaměstnanec má nárok na příplatek nebo náhradní volno

Za práci přesčas je zaměstnavatel povinen vás řádně odměnit v souladu se zákoníkem práce. Ať se již jedná o nařízenou nebo dohodnutou práci přesčas, vždy vám náleží tzv. dosažená mzda a příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25 % vašeho průměrného výdělku. Se zaměstnavatelem se můžete domluvit, že místo příplatku za práci přesčas (tj. namísto 25 % průměrného výdělku) vám poskytne náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas.

Chování zaměstnavatele, který vám nařídí práci přesčas a zároveň vás nutí opustit pracoviště, aby nebyla překročena osmihodinová pracovní doba v daný den, je nepřípustné a svědčí o neznalosti právních předpisů z jeho strany. Navíc, jak jsem výše uvedla, nemá z hlediska toho, jestli půjde nebo nepůjde o práci přesčas, žádný význam. Jestliže ve vámi popsaném případě budete plnit nařízený pracovní úkol podle pokynů zaměstnavatele po pracovní době, nesejde na tom, zda se budete nacházet přímo na pracovišti či mimo něj. Proto vám i v tomto případě bude náležet za tuto práci mzda a příplatek za práci přesčas.

Práce doma může být i pracovní cestou 

Navíc, pokud by vás zaměstnavatel poslal k výkonu takovéto práce mimo sjednané místo výkonu práce, které máte v pracovní smlouvě (například by vás poslal pracovat domů a vaše bydliště se nachází v jiném městě než je sjednané místo výkonu práce), může jít o pracovní cestu. V tom případě by vám náležely i cestovní náhrady.

Zkuste zaměstnavateli ještě jednou vše vysvětlit. Pokud by vám přesčasovou práci odmítl zaplatit, můžete se se svým nárokem obrátit na soud. Pozor, můžete tak učinit pouze do tří let od okamžiku, kdy vám nárok vznikl. V případě, že budete u soudu úspěšný, bude vám zaměstnavatel povinen doplatit mzdu a všechny příplatky za práci přesčas (a to až za 3 roky zpětně), a dále půjdou k jeho tíži i náklady vašeho právního zastoupení a náklady soudního řízení.

Pokud byste se rozhodl řešit záležitost razantněji, upozorňuji na ustanovení zákoníku práce, které umožňuje zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo jakoukoli její část (tedy včetně dosažené mzdy a příplatku za práci přesčas) do 15 dnů po uplynutí termínu její splatnosti. V takovémto případě by vám navíc náleželo odstupné ve výši nejméně trojnásobku vašeho průměrného měsíčního výdělku.

Na dnešní dotaz odpovídala Nataša Randlová z advokátní kanceláře  Randl Partners.

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.