Zkuste si sepsat veškeré své dosavadní úspěchy, ať již studijní, nebo pracovní. Jistý obrázek to potenciálnímu zaměstnavateli poskytne, i když vždy není směrodatný. K ověření pravdivosti pak slouží tříměsíční zkušební doba.

Problémy s tímto postupem během přijímacího řízení bývají dvojího druhu: uchazeč se buď přeceňuje, nebo podceňuje. Ani jeden přístup se nemusí vyplatit.

Jestliže se přeceníte, váš budoucí zaměstnavatel na to může přijít ihned po vašem nástupu, anebo také ještě dříve, během ověřování referencí. Můžete pak slíbit, že na sobě budete pracovat, ale už máte nálepku toho, že jste nejednali korektně.

Možná ještě horší přístup je podceňování, kvůli němu dokonce nemusíte dostat ani šanci ukázat své schopnosti ve zkušební době. Slabé články firmy nechtějí.

Nejdřív si zjistěte, kolik se běžně vydělává na podobné pozici

Než půjdete na pohovor, zjistěte si, kolik zhruba vydělává zaměstnanec na vaší pozici napříč různými podniky. Projděte si veškeré dostupné materiály týkající se firmy (webové stránky, výroční zprávy, nebo si přímo požádejte o materiály spojené s vaší potenciální pozicí) a zkuste zformulovat pár vylepšení a témat k diskusi. Podepřete svá tvrzení konkrétními argumenty, opravdu „nevařte z vody“ – ten, kdo s vámi vede pohovor, zná podnik mnohem lépe než vy.

Pokud vám něco není jasné, klidně to přiznejte a zeptejte se, tím neukazujete neznalost, s firmou se setkáváte poprvé, naopak budete působit sebejistě a se snahou měnit věci k lepšímu.

Základ všeho je nepodléhat pocitům své nedotknutelnosti a zároveň ani svému nízkému sebevědomí nebo nejistotě. Uvědomte si, že se ucházíte o zaměstnání, které vám bude naplňovat velkou část vašeho času. Obě strany by proto měly jednat přímo a neuchylovat se k žádným „pomocným berličkám“. Jedině tak můžete být ve svém budoucím zaměstnání spokojeni.