Článek
| Zaměstnavatel nám všem nařídil podnikovou dovolenou na dva týdny v rámci prázdnin. Mně se to ale nehodí a chtěla bych jet na dovolenou v jiném termínu. Je nutné tohoto nařízení uposlechnout nebo mohu požadovat, aby mi zaměstnavatel dal dovolenou kdy potřebují já? |
Podle zákoníku práce určuje (nařizuje) dobu čerpání dovolené výhradně zaměstnavatel. Zaměstnanec se tedy nemůže podle svých potřeb rozhodnout, kdy si bude dovolenou vybírat. Řada zaměstnavatelů sice zaměstnancům umožňuje si termín dovolené v rámci stanovených pravidel zvolit, jedná se však o projev jejich benevolence či určitou formu benefitu, nikoli o zákonnou povinnost. Je samozřejmě možné, abyste si jako zaměstnanec požádala o konkrétní termín čerpání dovolené, příp. délku dovolené, zaměstnavatel ale nemá povinnost takové žádosti vyhovět.
Výjimkou je návrat z mateřské
Jedinou v zákoníku práce upravenou výjimkou, kdy dobu čerpání dovolené neurčuje zaměstnavatel, je návrat z mateřské dovolené. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen vyhovět žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně, kteří požádají o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (resp. jí odpovídající rodičovské dovolené).
Pravidla stanoví zákon
Při nařizování dovolené však zaměstnavatel nemůže postupovat zcela libovolně, ale musí dodržet určitá pravidla stanovená zákoníkem práce:
Čerpání dovolené by měl nařizovat podle takzvaného rozvrhu čerpání dovolené, který vydává s předchozím souhlasem odborové organizace. Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, sestavuje tento rozvrh zaměstnavatel sám. Samotným vypracováním rozvrhu však ještě nelze dovolenou považovat za nařízenou a bez dalšího tedy nemůžete čerpat dovolenou v termínu uvedeném v rozvrhu.
Na základě rozvrhu vám zaměstnavatel nejprve oznamuje rozmezí čerpání dovolené. Konkrétní určení dovolené však zaměstnavatel musí učinit písemně, a to alespoň 14 dní před začátkem této dovolené. Samozřejmě se můžete se zaměstnavatelem dohodnout, že vám stačí nařídit dovolenou v kratší době (například jen týden předem), zvažte však, zda je to pro vás výhodné.
Zaměstnavatel by měl dovolenou nařizovat tak, aby zaměstnanec mohl svou roční dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci vznikl na tuto dovolenou nárok. Je samozřejmě možné (a také obvyklé), aby zaměstnavatel nařizoval dovolenou po částech. V takovém případě však nejméně jedna část dovolené musí trvat nejméně 2 týdny vcelku. Toto pravidlo je možné porušit pouze v případě, že se s vámi na čerpání dovolené po kratších částech zaměstnavatel dohodne.
Provozní potřeby zaměstnavatele
V rámci výše uvedených zásad by měl zaměstnavatel nařizovat dobu čerpání dovolené s ohledem na své provozní potřeby. Zákoník práce dále výslovně stanoví, že je zaměstnavatel zároveň povinen přihlížet i k oprávněným zájmům zaměstnance (např. zaměstnanec s dítětem ve školním věku má oprávněný zájem čerpat dovolenou v rámci letních prázdnin).
Pokud tedy máte oprávněný zájem čerpat dovolenou ve vámi zvoleném termínu, sdělte jej svému zaměstnavateli co nejrychleji, aby k němu mohl přihlédnout. Píšete však, že váš zaměstnavatel nařídil všem zaměstnancům „podnikovou dovolenou“, v takovém případě se nejspíš bude jednat o provozní důvody na jeho straně a je spíše nepravděpodobné, že by vaší žádosti o čerpání dovolené v jiném termínu mohl vyhovět.
Ve vámi uváděném případě se tedy budete muset přizpůsobit a čerpat dovolenou v nařízeném termínu v rámci podnikové dovolené jako ostatní zaměstnanci.
Na dnešní dotaz odpovídala Romana Kaletová z advokátní kanceláře Randl Partners.