"Důvodem je poptávka, která po nich (alternativních úvazcích) ze strany zaměstnanců je," řekla šéfredaktorka časopisu HR Fórum Alena Králíková. Firmy podle ní ve svých plánech počítají s alternativními úvazky nejenom pro běžné zaměstnance, ale i pro manažerské pozice.

V současnosti firmy nabízejí alternativní úvazky především už zaměstnaným pracovníkům. "V době krize není vytváření alternativních pracovních úvazků to, na co by se firmy zaměřovaly," řekla Králíková.

Problémem tuzemského pracovního trhu je nyní podle odborníků, kteří se tiskové konference ČSRLZ účastnili, nedostatek odborníků pro technické profese. "Na trhu je převis ekonomů či právníků. Firmy však budou mít do budoucna zájem především o absolventy technických oborů, jako jsou strojaři, chemici, matematici či technici," uvedla členka představenstva ČSRLZ a ředitelka divize personalistika elektrárenské společnosti ČEZ Hana Krbcová.

Firmy se také potýkají s kvalitou absolventů škol; nejsou připraveni na praxi a jejich vzdělání je spíše akademické. Problém mají podniky také s rozdíly v učebních osnovách v jednotlivých zemích Evropské unie. Ty se totiž liší, i když je obsah vzdělání v podstatě stejný. Plnému zaměstnání absolventů v jiné zemi tak brání vyhlášky stanovující kvalifikaci pro výkon povolání. "Pokud najmeme třeba elektrikáře z Bulharska, trvá nám alespoň rok, než jej doškolíme," řekla Krbcová.