Institut by měl podle něj být špičkovým pracovištěm ovocnářského výzkumu a vzdělávání a měl by zvýšit konkurenceschopnost českého ovocnářství v Evropě. "Měl by umožnit výzkum na mnohem vyšší úrovni, například i v oblasti takzvané molekulární genetiky," řekl Ludvík. Výzkumníci by měli ve vlastních objektech získat jistotu budoucnosti.

Ovocnářství produkuje tři miliardy ročně, dává práci 6000 lidí

Nové pracoviště by mělo vytvořit 15 nových míst pro vysokoškolsky vzdělané odborníky. Nyní má ovocnářský ústav, jehož vznik spadá do roku 1951, asi 65 zaměstnanců. Institut by také měl poskytovat poradenství a vzdělávání pro ovocnáře a ostatní zemědělce z celé republiky. České ovocnářství ročně tvoří hodnotu kolem tří miliard korun a dává práci přibližně 6000 lidí.

Hlavní částí institutu má být budova laboratoří a pracoven. U ní by měl stát skleník pro výzkum a šlechtění s regulovanou teplotou či závlahou. "Podobný skleník pro ovocnářský či zelinářských výzkum v ČR dosud není," řekl Ludvík. Areál doplní objekty technického zázemí, garáží a skladů.

V Chile chtějí české třešně

Institut by měl ovocnářům umožnit i větší prosazení ve světě. "Zájem ciziny zde je již nyní. Například ovocnáři z Chile a Jihoafrické republiky mají zájem o naše odrůdy třešní," řekl Ludvík.

Holovouští ovocnáři podle něj na projektu vlastního pracoviště pracují od roku 2006, kdy se objevily první informace o možnosti získat na stavbu evropské dotace. Konkrétní obrysy projekt získal v roce 2008 a loni jej ústav přihlásil do operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Zda projekt dotaci získá, by mělo být podle Ludvíka jasné přibližně do poloviny roku. Dotace by měla plně uhradit náklady výstavby, vybavení a rozjezdu institutu. Vlastní výstavba by mohla začít ještě do konce letošního roku, hotová by mohla být v roce 2013.
Holovouský ústav vedle šlechtění nových odrůd také na 27 hektarech pěstuje v Evropě výjimečnou kolekci genofondu 2252 ovocných odrůd.