Byla vaše cesta k návrhářství trnitá nebo snadná?

Nebylo to vůbec jednoduché. Když jsem přišla do Prahy nikoho jsem neznala, nikdo neznal mne. Bylo to hodně práce.

Měla jste jako holka nějaký zvláštní sen čím byste chtěla být?

Chtěla jsem být buď herečkou, zpěvačkou nebo módní návrhářkou. To poslední zvítězilo.

Jaký je váš největší profesní úspěch?

Jako můj největší profesní úspěch vnímám už jen to, že jsem stále módní návrhářkou. Byl to můj životní sen. Splnila jsem si to, co jsem si přála.

Jdete životem za nějakým profesním cílem, nebo berete dny, tak jak jdou? Máte teď nějaký cíl?

Cílů by bylo hodně, ale ne vždy se mi všechny prvoplánově vyplní. Musím někdy za nimi systematicky jít. Někdy záleží na náhodě. Ale platí, že musím dopředu vědět, co vlastně chci. Cesty, jak svých představ dosáhnout, jsou kolikrát dost klikaté.

Co je na vašem povolání nejtěžší? Vypadá to snadně – nakreslím šaty…

Navrhování mi jde někdy snadno, jako mávnutím proutkem, jindy se nad tím trápím a vztekám. Je to jak na houpačce - nahoru a dolů. Řekla bych ale, že nejtěžší je ta organizace okolo.

Oblékáte podle nejnovější módy i sebe nebo je to trošku tak, že kovářova kobyla chodí bosa?

Jsem typická kovářova kobyla. Možná proto, že stále vymýšlím pro druhé. V soukromí jsem střídmější. Ráda nosím své modely, protože si tam vždy něco najdu, co se mi líbí a zároveň je testuji. Vychází z toho, že co se líbí mě, bude se líbit ostatním.

Jaké povolání vás okouzluje a chtěla byste ho zkusit, kdybyste měla potřebné znalosti?

Moc mne přitahuje fotografie.

Co si přestavujete pod pojmem: udělala kariéru? Udělala jste ji?

Pod kariérou si představuji, že si člověk splnil svůj cíl, svou představu, čeho v daném oboru dosáhnout. Mít pocit, že něco znamená. A já? Já jsem snad kariéru udělala. Ale ještě nejsem na konci!