V prvé řadě je zapotřebí promyslet základní „katastrofické“ scénáře pro situace, které mohou firmu potkat. Pohrom může být nesčíslně – odejde klíčový zaměstnanec nebo dokonce celý tým, data uložená v počítači zmizí neznámo kam, podnikové sklady vyhoří a mnoho dalších.

Připravená firma by proto měla mít vypracovanou taktiku na zvládnutí kritických momentů. Nesejde na tom, zda půjde o přírodní katastrofu, selhání lidského faktoru nebo technické problémy. Vedení firmy by mělo vědět, kde je firma nejzranitelnější a dané oblasti by mělo věnovat zvýšenou pozornost.

Jak na živel?

Například plán pro zvládnutí živelných pohrom by měl být dostatečně jasně formulován, proto je dobré ho před uvedením v platnost probrat se zaměstnanci. Pokud by v „manuálu“ něčemu nerozuměli, je zapotřebí jeho znění upravit. Lidé v podniku by měli být pravidelně školeni v jeho aplikaci, například pomocí tréninkových situací.

Díky nim nebudou vědět jen to, jak firmu včas opustit, ale i to, jak to udělat s co nejmenšími ztrátami. Od věci není ani příprava systému, prostřednictvím kterého mohou být o vzniklé situaci informováni obchodní partneři, což ve finále může napomoci zachování dobré pověsti podniku.

Pro krizové řízení bývá lepší nemít na firmu přímou vazbu

Stále je ale třeba počítat s nejhorší variantou, a sice tou, že všechna ochranná opatření selžou. Pak nastává situace pro tzv. krizové řízení, na něž si často řada firem najímá externí specialisty.

Chce to sice patřičnou dávku odvahy a důvěry, ale někdy se opravdu vyplatí svěřit řízení krizových procesů člověku zvenčí, který není danou situací „osobně“ zasažen a dokáže uvažovat za všech okolností racionálně. Honoráře těchto specialistů jsou sice vysoké, ale za záchranu firmy, pracovních míst a dobré pověsti to opravdu stojí.