Nejprve je třeba si uvědomit, co přesně je jen nepříjemná a co nepřípustná otázka, která je diskriminační a překračuje meze dané zákonem. Absolutně nepřípustné otázky jsou například na národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání či politické preference.

Otázky týkající partnerských vztahů uchazeče, plánování rodiny a podobně jsou sice nepříjemné, z hlediska diskriminace jsou ale "jen" na hraně, záleží na konkrétním podání personalisty. Ve své podstatě by ale měly být pro výsledek pohovoru zcela irelevantní. Při přijímacím pohovoru by mělo totiž jít především o prověření uchazečových znalostí a dovedností, nikoliv o jeho soukromí.

Může se ovšem stát, že takové otázky personalista pokládá schválně, aby viděl, jak na ně bude jeho protihráč reagovat, zda dokáže zvládat stresové situace nebo jakou dávkou asertivního chování je obdařen. Proto je nadmíru důležité, aby uchazeč při pohovoru udržel nervy na uzdě a při položení takového dotazu se hned neoháněl zákony. Protože i na nadmíru nepříjemné otázky se dá reagovat s ledovým klidem. Například stručnou odpovědí nebo jejich ignorací a změnou předmětu hovoru.

Mantinely pohovoru můžete určovat vy sami

Aby uchazeče nepříjemná otázka nezaskočila, měl by si dávat velký pozor, co se za ní opravdu skrývá. Záludný dotaz totiž může být položen s nevinným pohledem a úsměvem na rtech. Takže není nic zvláštního, když na něj má člověk chuť odpovědět.

Lepší je ale nikam nespěchat a raději reagovat rovněž otázkou. A sice v tom smyslu, jaký má případná odpověď vztah k profesi, o niž má dotyčný zájem. A podle personalistovy odpovědi se pak rozhodnout, zda odpovědět nebo ne.

Rozhodnutí nepříjemnou otázku nezodpovědět by rozhodně nemělo být formulováno nezdvořile nebo arogantně. Taktní styl je mnohem lepší, než když se žadatel o práci zvědavého personalistu pokusí „suše setřít.“

Pokud je tazatel zahanben nebo přímo uražen, může se uchazeč se získáním místa rovnou rozloučit. Ale pokud si dá pozor a své odmítnutí podá diplomaticky, personalista si uvědomí, že zašel daleko a že by měl změnit téma. Pokud tak neučiní, je na zvážení, zda se o místo ve firmě, která není ochotna respektovat soukromí, vůbec zajímat.