Data získaná mezi tisíci Evropany odhalila mezi věřícími vyšší úroveň "spokojenosti se životem". Není to první výzkum, který takovou souvislost naznačuje. Autoři studie použili informace získané v evropských domácnostech, aby analyzovali postoje křesťanů nejen k pocitu štěstí, ale i dalším otázkám, jako je například nezaměstnanost.

Závěry práce údajně dokazují, že náboženství nabízí "ochrannou bariéru", která chrání před zklamáními, jež život přináší. Původně chtěli vědci zjistit, proč mají některé evropské země štědřejší příspěvky v nezaměstnanosti než jiné.

Ze závěrů analýzy ale vyplývá, že nábožensky založení lidé trpí kvůli nezaměstnanosti menší psychickou újmou než ateisté. U návštěvníků kostelů asi nepřekvapí odmítání instituce rozvodu, zároveň ale z psychologického hlediska méně trpí případnou manželskou odlukou.

Ateisté i část vědců zásadně nesouhlasí

Ateisté ale snahy vést rovnítko mezi náboženstvím a pracovním či rodinným štěstím považují za nesmyslné, uvedla BBC.

Ale i mezi vědci prý existují i opačné názory, tedy, že víra může vést k pochybnostem o sobě samém a k osobnímu selhání. Terry Sanderson, předseda britské Národní sekulární asociace, která zastupuje zájmy ateistů a agnostiků, o studii prohlásil, že její závěry nemají žádný význam.

"Když chce být ateista šťastný, nestačí se jen obrátit k víře," tvrdí. Pokud se někomu zdají náboženská tvrzení nevěrohodná, potom jim prý neuvěříte, i když by mohly přinést odměnu v podobě pocitu spokojenosti se životem.

"Miluju klasickou hudbu a nesnáším fotbal v televizi. Jiní lidé mají přesně opačné priority," řekl Sanderson. Záleží tak údajně na každém jednotlivci a jeho genetických predispozicích, čemu dá přednost.