Článek
Vyplývá to z průzkumu, který mezi více než 550 studenty osmi vysokých škol uskutečnila poradenská společnost KPMG.
"Čím jsou vysokoškoláci blíže rozhodování o budoucím zaměstnavateli, tím větší váhu prý pro ně tato dvě kritéria mají. Setkáváme se s tím v praxi již mnoho let," uvedl Pavel Závitkovský, partner společnosti KPMG ČR, která rok co rok nabírá přes stovku absolventů vysokých škol.
Práce během studia? Jen přivýdělek!
Průzkum KPMG se zabýval také tím, kdy vysokoškoláci začínají sbírat pracovní zkušenosti. Na dvě třetiny studentů druhých až pátých ročníků si při studiu na vysoké škole přivydělávají. Motivací jsou většinou peníze. "Zájem získat zároveň i praxi v oboru má jen každý desátý student," dodal Závitkovský.
Každý dvacátý vysokoškolák prý naopak přiznává, že prací při studiu pouze vyplňuje volný čas nebo se snaží vyhovět rodičům.
Studenti chtějí dostávat, ale ne dávat
Zajímavou výpovědí jsou také představy studentů, co mohou a chtějí svému budoucímu zaměstnavateli nabídnout. Čtvrtina ochotně poskytne své zkušenosti, znalosti a schopnosti. Necelých deset procent pak spolehlivost a svědomitost.
"Jen každý čtrnáctý vysokoškolák tvrdí, že je ochotný se v zaměstnání učit. Stejný počet jich svým šéfům nabízí loajalitu a obětavost," podotkl Závitkovský. Najdou se dokonce dvě procenta mladých lidí, kteří jsou svému zaměstnavateli ochotni nabídnout všechno. Opačný extrém, tedy nic, volí tři procenta studentů.
Na oplátku počítá mnoho studentů s bohatými benefity. Nejeden z dotazovaných se zmiňoval o služebním autu, mobilním telefonu a příspěvku na stravování. Mladí lidé přistupují podle výzkumu KPMG k benefitům a bonusům často jako k samozřejmosti.