Celá čtvrtina české populace, z těch, kteří pracují nebo někdy pracovali, se v práci setkala se sexuálním obtěžováním, a to podle svého vlastního vyjádření a chápání problematického chování. Jde častěji o ženy, jichž se se sexuálním obtěžováním setkalo téměř 28 procent. Z toho 13 % osobně a v 15 % šlo o někoho jiného.

Z dotazovaných mužů se se sexuálním obtěžováním setkalo 22 procent, z toho 4 % osobně a v 18 % šlo podle jejich vyjádření o někoho jiného. Lze konstatovat, že ženy se se sexuálním obtěžováním v práci setkávají častěji než muži a častěji toto chování vnímají jako osobně namířené proti nim samotným.

Zatím vedou spíše slova než činy

Sexuálně podbarvené řeči vadí podle průzkumu 86 procentům žen. Míra vnímání této formy chování jako nevítaného se mezi ženami a muži liší řádově nejméně o 10 – 15 procent. Verbální forma je v Česku nejčastějším projevem sexuálního obtěžování, a to dlouhodobě.

Ale i způsoby „harašení“ podléhají trendům, například technologickým. Příkladem je posílání lechtivých obrázků e-mailem, které je podle průzkumu šestou nejčastější formou obtěžování. Výrazný nárůst výskytu této formy obtěžování evidentně přímo souvisí s rozšiřujícím se využíváním elektronických informačních technologií, přístupu na internet a elektronickou poštu.

Ženy spokojené v práci vnímají obtěžování méně

U žen byl podíl těch, které se se sexuálním obtěžováním někdy v práci setkaly, závislý do určité míry i na tom, jak vnímají pracovní prostředí a vztahy na pracovišti. To jen dokazuje, že identifikace sexuálního obtěžování je vždy závislá na jeho subjektivním odhalení a pojmenování. Čím lepší je pocit ženy ze vztahů na pracovišti, tím méně často ženy uvádějí, že se se sexuálním obtěžováním setkaly.

Zato v pracovním prostředí, které je považováno za neosobní s chladnými vztahy anebo v pracovní atmosféře plné napětí a konfliktů, uvedla více než třetina žen, že se setkaly buď osobně, nebo zprostředkovaně se sexuálním obtěžováním.