Odbory minimálně osmiprocentní růst mezd požadují, zaměstnavatelé by jej raději viděli o něco nižší, v zájmu konkurenceschopnosti českých výrobků na světových trzích. Více se zvýší mzdy v soukromé sféře, naopak málo ve státní sféře.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,6 procenta na 21 470 Kč. Proti stejnému období loni tak byla o 1517 korun vyšší. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se v průměru zvýšila o pět procent.

Průměrná mzda nad 23 tisíci, pro většinu ale méně

Průměrná mzda by se mohla příští rok pohybovat nad 23 tisíci korun. Experti současně upozorňují, že na průměrnou mzdu nedosáhne téměř 60 procent zaměstnanců.

Hospodářská komora očekává rovněž příští rok růst mezd téměř o osm procent. Podle prezidenta komory Jaromíra Drábka by se růst platů měl ale pohybovat kolem sedmi procent. Cílem Českomoravské komory odborových svazů je, aby v ČR vzrostly v roce 2008 nominální mzda a platy minimálně o osm procent, upozornila mluvčí odborů Jana Kašparová s tím, že tento cíl vyhlásila ČMKOS pro kolektivní vyjednávání.

Odborový svaz Kovo dlouhodobě požaduje růst mezd v průmyslových podnicích, které zastupuje, na úrovni deseti procent nominálního nárůstu, pokud tomu odpovídá ekonomická situace příslušné firmy. To při předpokládané inflaci kolem pěti procent znamená reálný přírůstek přibližně pět procent, podotkl předseda svazu Josef Středula.

Vývoj hrubých mezd v České republice
rokvýše mzdy (v Kč)
1993
5 904
1998
11 801
2000
13 614
2002
15 866
2004
18 041
2006
20 207
2007
21 470*
2008
23 200**
Zdroj: ČSÚ

* údaj za třetí čtvrtletí

** odhad ministerstva financí (v podnikatelském sektoru)

Státním zaměstnancům vzrostou platy méně

Podle některých ekonomů by bylo žádoucí, aby ve státním sektoru byly zmrazeny mzdové prostředky. Současně by se měla vyvíjet snaha o snižování počtu zaměstnanců, jejichž mzdy jsou hrazeny z daní všech občanů. Proti tomu ovšem vystupují nejen odbory. Státní správa se neobejde bez kvalitních odborníků, pokud chceme aby byla efektivní, shodují se experti. Kvalifikovaní a zkušení lidé ale za minimální mzdu pracovat ve státní správě nebudou, varují.

Rovněž omezení počtu státních zaměstnanců i za maximálního využití IT technologiíí a odbourání byrokratických předpisů má své hranice. Nelze zrušit školy, policii, soudy, hasiče. Především tyto profese se přitom podílejí na celkovém počtu zaměstnanců placených státem. Skutečných úředníků je pouze kolem devadesáti tisíc, upozorňují experti.

Státním zaměstnancům příští rok porostou platy výrazně pomaleji než dosud a totéž platí i v případě učitelů. Výrazně to nezmění ani fakt, že poslanci na poslední chvíli přidali učitelům na mzdy téměř miliardu korun.

Soukromý sektor přidá až devět procent

Platy v soukromé sféře vzrostou podle některých odhadů až o devět procent. Nejvíce porostou mzdy ve zpracovatelském průmyslu, dodávkách pro automobilový průmysl a službách.

„V důsledku nedostatku pracovních sil porostou více platy u nižších a středních dělnických kádrů,“ domnívá se Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní. Nicméně protože tyto skupiny mají platy nízké, nebude se podle něj jednat o nějaký platový šok.

Naopak nejméně porostou platy ve školství, státní správě a příspěvkových organizacích, kde lze vzhledem k odhadované inflaci očekávat jejich reálný propad.