Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět zaměstnanců, se na celkovém počtu podniků podílely více než 95 procenty a byly vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců, vyplývá ze statistiky Eurostatu.

Pro tento stav jsou podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla dva prosté důvody. První, že v ČR přetrvávají tradiční řemesla a živnosti typu opravy škodovek, kol nebo obuvi, což je patrné hlavně v regionech. Druhým důvodem je rozmach takzvaného švarcsystému (zaměstnávání na živnostenský list), kvůli němuž se zaměstnavatelé vyhýbají placení sociálního pojištění, poznamenal.

Malé a střední firmy s méně než 250 zaměstnanci jsou pilířem celé ekonomiky Evropské unie. Zaměstnávají více než dvě třetiny Evropanů; devět z deseti podniků zaměstnává méně než deset lidí.

Výhodou nejmenších firem je flexibilita

Mikropodniky jsou pružnější, dokážou lépe reagovat na potřeby zákazníka, osvojily si klientský přístup, využívají mezer na trhu, kam se velké firmy nedostanou, vysvětlil prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Své místo na trhu upevňují tedy podle něj především díky tomu, že o jejich pozice nemají velké firmy zájem. 

Totéž ale nelze říci o středně velkých subjektech, jejichž zakázky jsou zajímavé i pro velké společnosti. V konkurenčním boji pak častěji vítězí právě tyto firmy a menší subjekty musí ustoupit. To se projevuje v jejich výkonnosti, resp. klesajícím počtu, podotkl.

Důvodem, proč se trend posilování postavení v ekonomice vyhýbá malým firmám od deseti do 50 zaměstnanců, by podle Oldřicha Körnera ze Svazu průmyslu a dopravy mohl být nedostatek vlastního kapitálu a relativně složitější podmínky pro expanzi. Banky zejména v minulosti vstřícněji úvěrovaly větší firmy a tím jim poskytovaly významnou konkurenční výhodu oproti malým, dodal.