Samozřejmě, musí jít o pravou pizzu italského typu, nikoliv o skrz naskrz promaštěný a i přesto napůl oschlý kus těsta s tři dny starou směsí sýra a omáčky na špagety, který si koupíte v okénku u nádraží. Naštěstí většina dobrých tuzemských pizzerií italskou pizzu zvládá velmi dobře, a to se všemi jejími specifiky.

Pizzou proti infarktu

Ve světových statistikách zabývající se úmrtností na kardiovaskulární onemocnění  figuruje Česko na jednom z nejpřednějších míst. Můžeme za to v mnoha případech poděkovat nestřídmé české kuchyni. Ale nebojte, nemusíte se hned začít živit  zrním! Je tu příjemnější alternativa - např. pizza, která byla doposud odborníky na výživu vnímána spíše skepticky.

Přestože  národními jídly Italů jsou pizza a makarony, patří k nejštíhlejším národům Evropy. Středomořská strava totiž výrazně snižuje riziko problémů s krevním oběhem, pozitivní účinek se připisuje hlavně velkému podílu čerstvého česneku, zeleniny, ovoce, olivového oleje a ryb.  A také rozumnému množství červeného vína - s jeho požíváním je ovšem český člověk v pracovní době poněkud na štíru.

Italští vědci zjistili, že riziko onemocnění infarktem je tím nižší, čím častěji si člověk dopřeje pizzu. U lidí, kteří si ji dopřáli jen občas, kleslo riziko onemocnění infarktem o 22 procent, u lidí, kteří ji jedli pravidelně, kleslo o 38 procent. A tomu, kdo snědl dvě a více italských placek za týden, se riziko srdečního infarktu snížilo dokonce o 56 procent.

Půlnoční pizzou nezabodujete

Nepředstavujte si ovšem, že se vprostřed noci při sezení u počítače "nadlábnete" pizzou objednanou někde po telefonu a budete díky tomu zdraví jako řípa. 

Pokud chcete, aby vám opravdu prospěla, zajděte si ji dát do pizzerie, udělejte si krátkou siestu a zkuste si jídlo vychutnat jako "jižan."  U Francouzů a Italů  je jídlo ústředním a pozitivním aspektem života, zatímco seveřané jí často ve spěchu a s nechutí. Výsledkem je vysoká koncentrace stresových hormonů a tím pádem i častější infarkty.