Především je nutné zjistit všechno o firmě, kde bude interview probíhat. Každá společnost má svou firemní kulturu a té se musíme co nejvíce přizpůsobit, chceme-li uspět. Nejdříve nás bude zajímat, jaká je firemní zvyklost v oblékání. První dojem totiž dělá opravdu mnoho.

Ačkoliv se mnohdy sami vzpíráme podvědomému pocitu hodnotit člověka na první pohled, musíme si uvědomit, že zaměstnavatel nemá krom životopisu mnoho možností, jak si o nás udělat obrázek. Proto oblečení, úprava účesu, čistota a vkus, nebo i jen způsob, jakým příchozí vstoupí do místnosti, pozdraví a pronese první větu, mnohdy rozhodují o výsledku přijímacího pohovoru nebo nadlouho vymezí sociální pozici nového spolupracovníka.

Firemní kultura
Je-li firemním standardem černý oblek s kravatou pro muže a kostýmek pro ženy, nepřijdeme v botách na vycházky. Všeobecně platí, že umírněnost a decentnost je cesta přijatelného kompromisu. Ať je náš úzus oblékání jakýkoli, musíme dát přednost stylu, který je ve firmě, kde se ucházíme o místo, obvyklým. 

Svou profesionalitu podtrhneme, zvolíme-li oblečení reprezentativní. Personalista bude mile překvapen a všimne si váhy, kterou klademe na důležitost našeho přijetí. Muži si vezmou oblek s jednobarevnou košilí a nevtíravou kravatou, šněrovacími botami, budou mít umyté a upravené vlasy a hladce oholenou tvář, případně pečlivě střižený vous. Ženy si mohou vzít kostýmek decentní barvy (černá, modrá, lososová, bordeaux), halenku bez vyzývavého dekoltu, lodičky a punčochy. 

První vás prodává vaše foto
Neméně důležitým faktorem je i fotografie připojená k životopisu, což řada na pohovor jinak velmi dobře připravených lidí bohužel podcení. Vyvarujme se rozjařených fotek z dovolených, modelingových póz a všech koketních, sexualitou nabitých výrazů. Honosit se poprsím je vhodné na pláž. V naší situaci je ale tato nesporná přednost jen velkým záporným bodem. 

Tíming, úsměv a jistota
Na přijímací pohovor přijdeme o deset minut dříve, abychom měli čas na aklimatizaci a na poslední úpravu zevnějšku. Vyvarujeme se zpoždění, ale i extrémního předstihu - pro personalistu je skutečně nepříjemné řešit náš příchod půl hodiny před termínem.

Před příchodem do místnosti, si připomeneme pravidlo o prvním dojmu - ještě jednou zkontrolujeme všechny knoflíčky, zipy, límečky, záložky kapes saka, přejeme kapesníčkem boty, vyladíme duševní rozpoložení příjemným úsměvem a můžeme vstoupit do místnosti. 

Skromnost a respekt k představitelům firmy nám rozhodně v jejich očích neuškodí. S úsměvem se představíme, hovoříme nahlas, zřetelně a očima sledujeme všechny osoby v místnosti. Měli bychom hovořit spisovně. Na druhé straně, málokoho uchvátí strohý suchar. Výhodu budou mít otevřené a přátelské povahy se smyslem pro humor.

Hovoříme i tělem
Dávejme si pozor na to, jak sedíme. Pohled na muže rozvaleného v křesle se široce roztaženýma nohama nebudí sympatie. Můžeme si samozřejmě přehodit nohu přes nohu, ale neděláme to mimoděk, aniž bychom zvážili, jak krátkou máme sukni a jak manévr provedeme (zapomeneme na Základní instinkt!).

Sedíme-li za stolem, neopíráme se lokty o stolní desku. Nejpřirozenějším řešením otázky, kam s rukama, je gestikulace. Použijteme ji například při tom, když projevujeme zájem o firmu. Dvě tři iniciativní otázky z naší strany dají jasně najevo, že o nové místo máme opravdový zájem.