Celodenní péči o dítě staví úřady na roveň studiu nebo vojně, z čehož plyne, že tatínkům "mateřskou" bez problémů započítají do let nutných pro nárok na penzi. Dostanou samozřejmě rodičovský příspěvek a nemusí se ani obávat o své zaměstnání. To jim totiž musí po celou dobu, co pečují o dítě, zaměstnavatel "podržet." 

Tatínkové na "mateřské" mají přiznány stejné podmínky jako maminky, tedy až na jeden rozdíl. Tím je dřívější odchod do důchodu, v závislosti na počtu vychovaných dětí. Zatím je toto právo přiznáno pouze ženám.

O výměně rodičovských rolí nejčastěji rozhoduje výše příjmu. Vydělává-li žena více než muž, bylo by nelogické, aby se rodina vzdala vyššího výdělku. Dalším důvodem může být i míra nezaměstnanosti v některých regionech, v nichž si práci snadněji najde žena. A tím posledním a možná nejvzácnějším důvodem, proč muž zůstane doma s dítětem, je prostě jeho touha, vyzkoušet si péči o miminko na plný úvazek. 

Muž, jenž se kvůli péči o dítě rozhodne přerušit svou kariéru, by měl, alespoň ze začátku, počítat s velkým náporem na psychiku. Bude se totiž muset vyrovnat s možnými předsudky okolí a navíc bude muset zapojit všechnu svou dovednost a představivost, aby dokázal zároveň vařit, přebalovat dítě, prát, umývat nádobí a kdovíco dalšího.

Tento dar mají ženy vrozený, zatímco muži si tuto schopnost musí pracně vypěstovat. Ale pánové, kteří už mají "mateřskou" za sebou, se shodně vyjadřují ve smyslu, že to pro ně byly nejúžasnější roky a za nic by je nevyměnili. Užívali si prý i ty věčně páchnoucí pleny, vyblinkané přesnídávky na ramenou i nepřetržitou aktivitu milovaného potomka v době, kdy už měl dávno spát.