Na procvičování mozku stačí, když ho deset minut denně potrápíte nějakou logickou úlohou. Můžete si opakovat slovíčka cizího jazyka, historická data, pokusit se zapamatovat telefonní čísla svých známých, různých veřejných institucí, zopakovat si velkou násobilku, spočítat zpaměti denní výdaje apod. Fantazii se meze nekladou. 

Nejvhodnější je s trénováním mozku začít hned po ukončení aktivního studia. Hodně lidí se totiž mylně domnívá, že nejrůznější úkoly a termíny, vytvářející stres, jsou pro mozek dostatečnou intelektuální výzvou. Jenže sebenáročnější pracovní úkoly denní učení nenahradí, jde jen o rutinu.

Profesor, který se už aktivně neúčastní vědeckého bádání a studentům neustále dokola přednáší to, co se před časem naučil, svůj mozek příliš neprocvičuje. Stejně je tomu i například u simultánního tlumočníka, který má svou metodu už zažitou nebo u nejrůznějších tiskových mluvčích, kteří na dotazy tisku odpovídají podle určitého neměnného schématu.

Pokud tedy nechcete v lebce nosit jen jakýsi kus rosolu, začněte s mozkovým joggingem. A nezapomeňte mozek zásobovat dostatečným množstvím živin, např. vitamíny B, C, E, betakarotenem, manganem, železem, zinkem, ginkgo bilobou a dalšími vitamíny a stopovými prvky. A nevyhýbejte se ani fyzické aktivitě, protože tak jako každému svalu, i mozku dělá dobře dostatečné prokrvení. 

Budete-li se o své šedé buňky patřičně starat, zlepší se vám soustředění a zvýší se paměťová kapacita. Ale rozhodně nechtějte mít maximální paměť. Není totiž synonymem pro paměť optimální. Existují sice lidé s absolutní pamětí, ti ale často zcela postrádají schopnost abstraktního myšlení, takže jsou pro praktický život "nepoužitelní." Někdy je totiž nutné si věci nejen pamatovat, ale umět je i zapomínat.