Irsko bylo společně s Británií a Švédskem jedinou zemí, která otevřela svůj pracovní trh všem novým členům EU. Celkem ze všech deseti zemí, které v květnu 2004 přistoupily k unii, je v Irsku k práci zaregistrováno již skoro 300.000 lidí. Podle nejnovějších údajů to uvádí irské ministerstvo sociálních věcí.

Trendy v Irsku ukazují, že se zájem o práci v této ostrovní republice spíše zvyšuje. V roce 2004 se měsíčně registrovalo v průměru 7000 lidí, o rok později to bylo 9400 lidí a v loňském roce skoro 10.000 osob každý měsíc.

Podrobnější údaje ukazují, že z Česka se každý měsíc v Irsku registruje 300 až 400 lidí. Například ze Slovenska to je mezi 700 až 800 a Poláků se registruje měsíčně 6000 až 9000. Situace tak přesně kopíruje počty ve Velké Británii. Podle irského tisku však nejsou čísla relevantní. Odhaduje se totiž, že asi třetina zaměstnanců ve skutečnosti o registraci nepožádá.

Irové také odhadují, že cizinci v průměru v Irsku pracují něco kolem 18 měsíců, ale protože nemusejí žádat o vyřazení z registrace, jejich počty se v oficiální tabulce stále zvyšují. "Podle odhadů působí v EU asi 30.000 lidí z ČR. Výzkumy potvrzují, že se míra migrace nezvyšuje, ale naopak mírně klesá. Podle výzkumu chce téměř 90 procent české populace zůstat doma v ČR, pracovat tu a žít", uvedla Jana Vavrečková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Zhruba 12 procent Čechů a Češek pomýšlí na to, že by odešli pracovat do ciziny, ale více než polovina z nich to podle Vavrečkové nejspíš neudělá. Největší zájem mají prý Češi a Češky o práci v Británii, Irsku a Německu. Méně často by se lidé vydali do USA, Kanady a dalších zemí.