"Nikdo už není schopen vést statistické údaje o příjmech a převozech zraněných, protože naléhavé případy přicházejí jeden za druhým," sdělil  Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK).

Zraněných rapidně přibývá

Pracovníci MVČK už v sobotu odpoledne uvedli, že do čtyř bagdádských nemocnic byly od pátku dopraveny stovky zraněných a desítky mrtvých. Během uplynulého týdne do městských nemocnic přitom přijímali denně kolem 100 obětí bombardování. Američané od té doby vystupňovali vzdušné údery a do města pronikají americké pozemní síly.

"Nemocnice se stále obtížněji vyrovnávají s neustálým přívalem zraněných," prohlásil v Ammánu Muin Kassis z MVČK. Nemocniční personál podle něj také stále více stojí před obtížnou volbou zůstat doma se svými rodinami nebo zůstat v práci.

Chybí základní léky

Bagdádským nemocnicím podle informací řeckého lékaře Dimitria Mognieho, který se v sobotu vrátil z irácké metropole do Jordánska, docházejí základní léky - anestetika i antibiotika. Chybí dokonce i gáza. "Nemají léky. Sám jsem to viděl, " řekl řecký lékař, který  za amerického bombardování celý den navštěvoval nemocnice.

Podsaditý Mognie, devětatřicetiletý praktický lékař z Atén, zná bagdádský zdravotnický systém, protože od roku 1993 navštívil Irák šestnáctkrát, aby zkoumal tamní zdravotnické problémy a nabídl pomoc jako člen mezinárodní organizace Lékaři světa.

Spolu s kolegou se jim podařilo do Bagdádu dostat jednu z mála zásilek pomoci nebezpečnou silnicí vedoucí z Jordánska - 32 tun přikrývek, potravin a léků. Přijeli s dvěma nákladními auty v úterý a Mognie strávil první noc v hotelovém pokoji ve 30. patře s výhledem na ohnivou bouři v bombardovaném městě. "Vůbec jsem nemohl spát," řekl Mognie.

Příští ráno v 9:45 pak u čaje rozmlouval s lékaři v bagdádské nemocnici spravované Červeným půlměsícem, když na druhé straně ulice vybuchly čtyři americké bomby. "Všichni jsme padli na zem a zasypalo nás roztříštěné sklo z oken," prohlásil Mognie. Dvě ženy v místnosti byly zraněny. Mognie vyvázl bez zranění, avšak na místě nechal sako poseté úlomky skla.

V dětské nemocnici Mognie viděl zblízka další oběti bombardování: sedmiletou holčičku s těžkými popáleninami na boku, dítě s amputovaným ramenem a devítiletého chlapce Mahmúda s vážným zraněním ve střední části těla. Jeho rodiče řekli Mogniemu, že chlapec si hrál a zvedl něco, co pak vybuchlo.

Zdravotnický personál má strach

Zdravotnický personál dával Mogniemu vyhýbavé odpovědi, když se jich ptal, co potřebují. Buď se báli kritizovat irácké úřady, nebo se styděli za to, jak pracují, řekl Mognie. "Nemohu mluvit, ale můžete jít a podívat se sami," řekl jeden z pracovníků nemocnice. "Prošel jsem se a zkontroloval jsem skříně s léky a samozřejmě jsem pochopil," řekl Mognie.

"Pro velké operace jako amputace používali anestetika určená pro malé operace." Protože mají nedostatek klíčových všeobecných anestetik, jako je pentothal nebo rajský plyn, používají ketamin, přezdívaný "pětiminutové anestetikum", dokonce pro amputace, řekl Mognie.

Chirurgické týmy dávají dětským pacientům injekce s ketaminem jednou za několik minut, aby udrželi jeho účinek, dodal. Nemají dost takových pomůcek, jako jsou gáza, vakcína proti tetanu a antibiotika, která pacienta během operace chrání před infekcí, prohlásil Mognie, který se do Ammánu vrátil ve čtvrtek. "Používají jodid. To je 30 let stará metoda."

Řecký lékař, který mluví arabsky, strávil hodinu s malým Mahmúdem a jeho otcem, matkou a babičkou. Otec, který je učitelem, mu řekl něco, co se Mognie nepřímo dovídal od mnoha prostých Iráčanů. Totiž že jsou proti vládě prezidenta Saddáma Husajna. "Nelíbí se nám tato situace, 20 let války," řekl mu otec. "Takhle to často vyjadřují," poznamenal Mognie. Chlapcovi operovali žaludek, vyoperovali mu slezinu a vyjmuli část střev. "Když se mu tam nedostane infekce, měl by žít," řekl Mognie. "Je mi líto, ale musím říct, že si myslím, že se infikuje," dodal po chvíli.