Včera muž, na nějž je vypsán zatykač, odjel podle svých spolupracovníků do Nadžafu, podle CNN do mešity imáma Alího.

Zároveň vzkázal podmínky, za nichž násilné protesty proti Američanům a jejich spojencům ukončí: jde o stažení zahraničních jednotek z obydlených sídel a propuštění všech zadržovaných Iráčanů.

Sám prý raději zemře, než aby se nechal dopadnout. Sadrův pobočník Bakir Daradží se v rozhovoru pro agenturu DPA pozastavil nad tím, že podle šéfa okupační správy Bremera stojí Sadr mimo zákon.

"Mimo zákon jsou Američané, nikoli Muktadá. Okupační síly denně zabíjejí naše děti a mnoho lidí vězní bez právního základu. Kradou naše bohatství a vnucují Iráčanům zákony, aniž by se ptali na jejich názor."

Z vlivné rodiny

Sadr patří k vlivné rodině šíitských duchovních, perzekvované svrženým režimem Saddáma Husajna. Jeho otec byl v roce 1999 zavražděn tajnou policií a strýc ájatolláh Muhammad Bakir Sadr a teta oběšeni v dubnu 1980.

Ačkoliv má Sadr i dnes ambice na poli teologie, starší a vzdělanější duchovní se na jeho aktivity dívají velmi skepticky. Televize al-Džazíra citovala poradce šíitského člena irácké vládní rady Muhammada Bahr al-Ulúma, podle nějž Sadr odmítl výzvy nejvyšších náboženských autorit k ukončení násilí.

Sám Sadr přitom mnohokrát vystupoval z pozice mluvčího všech šíitů a také jeho několikasetčlenná milice ozbrojenců v černém a s černými páskami na čele nese jméno Džajš al-mahdí - armáda skrytého imáma (mahdího), čímž se rovněž hlásí k šíitské věrouce.

Nejdou prý proti Američanům

Sadrovo okolí trvá na tom, že Mahdího armáda jen prosazuje pořádek tam, kde selhává okupační moc. "Nejde o nenávist k Američanům," řekl listu The Guardian student pedagogiky Abbás Rádí.

"Zprvu jsme jim věřili, avšak žádné zlepšení nepřišlo. Věřili jsme i vládní radě, než jsme zjistili, že jsou to zbabělci. Muktadá Sadr jen bojuje za práva Iráčanů, aniž by sám usiloval o moc," zopakoval tradiční argumentaci Sadrových lidí.

Rádio Svobodná Evropa ale už před časem informovalo o - z velké části úspěšné - snaze Sadrových lidí uchytit se v nejvýznamnějších mešitách v Nadžafu, Karbalá a Kúfě, a to na úkor šíitského establishmentu, který přítomnost Američanů přechází spíš smířlivě.

"Velký ájatolláh Sístání je sice vůdcem duchovenstva, vůbec se však nevyjadřuje k tomu, co se děje," citoval The Guardian další hlas ze Sadrova tábora na adresu nejrespektovanějšího klerika v zemi.

Včera Sadrův mluvčí Kaís Chazálí tvrdil, že Sístání "vyjádřil Sadrovi podporu". V neděli však ájatolláh vydal prohlášení, podle nějž Sadr "bojuje za tak spravedlivou věc, že se nemusí uchylovat k násilí", což Sístáního vypilovaným textům i rezervovanosti k o dvě generace mladšímu kolegovi odpovídá mnohem více.