Článek
Příčinou dramatického konfliktu je rozhodnutí zakladatele a šéfa společnosti Telegram Pavla Durova nepředat státu navzdory soudnímu příkazu šifrovací klíč umožňující proniknout do zakódované komunikace uživatelů. Telegram, který má na 200 miliónů uživatelů, má být podle soudního rozhodnutí v Rusku nedostupný, dokud požadavky úřadů na rozšifrování zpráv uživatelů nesplní. Durov ale takové požadavky označuje za protiústavní.
Značnou část ruského internetu od počátku týdne ovládl chaos. Telegram se snaží obejít soudní rozhodnutí o zablokování služby zajištěním alternativního provozu s pomocí serverů firem Google, Amazon a Apple. Když se Roskomnadzor rozhodl zakročit i proti nim a zablokovat až 20 miliónů internetových adres, začaly se objevovat informace o rozsáhlých výpadcích služeb, které se sporem nijak nesouvisejí.
Masivní internetové výpadky
Podle agentury Interfax jsou takových služeb už stovky a jejich majitelé státu hrozí žalobou. Výpadky hlásí taxislužby ruských velkoměst, servery obsluhující online hry a výukové programy, dealeři automobilek, služby rozvozu potravin nebo internetové obchody.
Roskomnadzor podle petrohradského serveru Fontanka dokonce omylem zablokoval i několik vlastních adres, hlavní stránka dozorové agentury je navíc druhým dnem nedostupná kvůli hackerským útokům. Přístupnými se podle rozhlasové stanice Echo Moskvy naopak staly dosud úředně zablokované weby s pornografií nebo údajným extremistickým obsahem, mimo jiné webové stránky šachisty a opozičníka Garryho Kasparova nebo server čečenských separatistů Kavkaz-centr.
Popularita Telegramu roste
Telegram podle ruských médií mezitím vzkvétá, od začátku pokusů o zablokování se údajně počet jeho ruských uživatelů zvýšil o více než čtvrt milionu. Správci internetových sítí zručně využívají všech možností odporu od operativních změn IP adres po změny protokolů virtuálních privátních sítí VPN. Metody, jak obejít blokování Roskomnadzoru, jsou podle ruských odborných médií nespočetné.
"Bezprecedentní válka státu s komunitní sítí udivuje nejen rozsahem blokování, ale i škodolibostí nemalé části uživatelů nadšených samotným faktem zatím sice krátkodobého, ale úspěšného odporu proti silové akci státu," napsaly v komentáři Vedomosti.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytváří virtuální tunely napříč internetem.
"I kdyby se podařilo fungování telegramu zkomplikovat, uživatelé získají zkušenost systémového obcházení státem zavedených limitů a přesvědčení, že stát je zranitelný. A to je nebezpečné dokonce i v zemi, kde je možné sociální sítě porazit," uvedl list.