Článek
Její rozhodnutí být většinu dne bez internetového připojení může na první pohled vypadat jako společenská sebevražda. Vždyť dneska se kdekdo od telefonního displeje nedokáže odlepit ani při chůzi po ulici, a hlavně pro mladé je pobyt na Facebooku a dalších sociálních sítích otázkou bytí a nebytí.
Jenže dívka, která se s chytrým telefonem rozloučila před rokem a půl, už by neměnila. Staré nokii po babičce vděčí v první řadě za to, že znovu začala číst knihy, na které jí i kvůli bezmyšlenkovitému brouzdání internetem nezbýval čas.
Františka Tranová začala před rokem a půl používat mobil po babičce.
„Uvědomila jsem si, že se nikdo nezblázní, jakmile mu pár hodin neodepíšu. Myslím si, že trend, kdy nám jenom spánek umožňuje nebýt on-line, se pomalu mění,“ tvrdí Františka, která podle svých slov ke stejnému kroku inspirovala nejméně deset kamarádů.
Psychoterapeutka Jana Divoká její slova potvrzuje: „Někteří toho mají dost a vracejí se sami k sobě.“ S tím souvisí rostoucí zájem o primitivní přístroje, jejichž majitelé od nich nevyžadují nic jiného než dvě základní funkce: možnost uskutečnit hovor a psát esemesky.
Téměř nerozbitný
Z bazarů pomalu mizejí a cena těch o něco sofistikovanějších se běžně pohybuje kolem patnácti set, což je částka, za kterou už pořídíte jednoduchý nový smartphone. I když některé staré typy tlačítkových přístrojů lze připojit k síti, trvá to zpravidla tak dlouho, že uživatel raději počká, než se dostane k počítači.
Co ale Františce v některých chvílích schází, je navigace, kterou měla na chytrém telefonu k dispozici. „Dost špatně se orientuju, a pokud zabloudím, musím zavolat někomu, kdo mi na dálku popíše cestu. Naštěstí jsem obklopena lidmi, kteří se mnou mají trpělivost,“ usmívá se. Strach z toho, že se ztratí, však nevnímá jako důvod vrátit se k modernímu telefonu.
Starší typy mobilů z bazarů pomalu mizí.
Výhody toho, který momentálně používá, jasně převažují: „Baterku nabíjím jednou za čtyři dny, ale kdybych tolik nevolala, vydržela by i déle. A když mi telefon spadne a rozletí se na kusy, není problém ho poskládat zpátky a on funguje dál. Navíc ušetřím i nějaké peníze, protože nespotřebovávám internetová data.“
Že jde o postoj napříč generacemi, dokazuje případ devětačtyřicetiletého ortopeda Jana Hacha, který se s chytrým telefonem nikdy nesžil. Když mu jeho tlačítková nokia vypověděla službu, od dětí si na čas půjčil vysloužilý smartphone, čímž se definitivně utvrdil, že to není nic pro něj.
Jako lékař sice musí být dostupný nonstop, ale to ještě neznamená, že potřebuje internet a další vymoženosti. „Když už to musí být, tak ať překáží co nejméně,“ naráží na miniaturní velikost původního modelu 6303, který se zrodil před více než deseti lety.
Jan Hach se s chytrým telefonem nikdy nesžil.
U jednoho ze svých přístrojů vlastnoručně nahradil nefunkční tlačítka dřevěnými.
E-maily počkají do večera
Z legrace si na svůj staromódní přístroj připevnil samolepku, která informuje, že má platební aplikaci. Jenže ve skutečnosti ho zajímá jenom to, aby se mu do mobilu vešlo dvacet hodin nahrané hudby a pár jednoduchých her testujících postřeh a především sudoku. „Na ostatní věci mám počítač, a když mi někdo pošle e-mail, tak holt odpovím až večer. Na dovolené používám foťák a při cestování autem samostatnou navigaci,“ konstatuje otec tří dcer.
Zatím jen jedinkrát zalitoval, že nemá v kapse chytrý telefon, to když v terénu potřeboval zobrazit svou aktuální polohu. „Na horách nás zastihla tma a my přesně nevěděli, kde jsme. V tu chvíli kamarád vytáhl mobil s mapou a GPS, což situaci vyřešilo.“ Kolegové si z něho občas utahují, ale jeden z nich prý má ještě jednodušší přístroj.
Také v manželce našel spřízněnou duši. „Nic jiného by nechtěla,“ ujišťuje mě Jan Hach, který zohledňuje i možná zdravotní rizika mobilů neustále připojených k síti. „Bezdrátové technologie používají vlnové délky, o kterých pořád nikdo neví, jestli lidskému tělu škodí, nebo ne,“ tvrdí. Preventivně proto na noc v rodinném domě vypíná wi-fi.
V jednom z posledních výzkumů na toto téma vědci v USA vystavovali potkany mnohonásobně vyšším dávkám záření, než které způsobuje provoz chytrého telefonu. Některá pokusná zvířata sice postihla rakovina různých orgánů, ale podle expertů se jednoznačně neprokázalo, že za to může elektromagnetické vlnění.
I na tlačítkovém telefonu si můžete zahrát jednoduchou hru.
Aby zaměstnanec nevyhořel
Petr Kott, který se zabývá vývojem mobilních aplikací, změřil, že v prostředí s wi-fi se nachází přibližně čtvrtinová hodnota úrovně záření srovnatelného s tím, které vzniká při provozu mikrovlnné trouby. „Právě z toho důvodu si jeden můj známý, třicátník jako já, pořídil starý typ mobilu. Telefon nejvíc vyzařuje, když vysílá signál, a tak i my s manželkou ho na noc přepínáme do leteckého režimu,“ říká odborník na informační technologie.
Chytrého telefonu se nechce vzdát, ale uvědomuje si, že proti svým předchůdcům má moderní přístroj některé nevýhody. Tím, jak neustále přijímá a vysílá signály a má svítící displej, který pokrývá téměř celou plochu, musí se nejméně jednou denně nabíjet. Sklo a řada senzorů jsou navíc náchylnější k poškození.
„Bezpečnost proti kybernetickým útokům je u smartphonů taky diskutabilní. U starých mobilů nic takového nehrozí už z podstaty. Zpravidla totiž neobsahují citlivá data a fotky v e-mailech nebo na sociálních sítích ani aplikace, podle kterých se dá jejich majitel lokalizovat.“ Psychoterapeutka Jana Divoká pozoruje, že lidé se snaží on-line komunikaci omezovat bez ohledu na to, jaký telefon používají.
„Hodně se setkávám s tím, že mají dva mobily, jeden pracovní, který ve volnu vypínají, a druhý soukromý. Pochopili, že čas na odpočinek je nutný. Hlavně generace vstupující do produktivního věku se umí odříznout. Na rozdíl od té, která v 90. letech minulého století zažila rozvoj podnikání a zvykla si být pořád k dispozici, už vyžaduje jiné pracovní podmínky, víc o sebe pečuje.“
Může se vám hodit na Seznamu: