Martin Dolejš z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého řekl, že takto rozsáhlý výzkum zaměřený na závislost adolescentů na digitálních hrách se v ČR uskutečnil vůbec poprvé. Šetření bylo zaměřeno na adolescenty ve věku 11 až 19 let. Získaná data ukázala, že podíl problematických hráčů se u dětí pohybuje kolem 3,7 procenta

„A priori nevnímáme hraní her jako takové nějak nebezpečným, hraní her má i mnoho pozitivních aspektů. Přesto však jedno velmi důležité upozornění ze získaných údajů plyne, a to je spojené s faktem, že nejvyšší míru symptomů závislosti na digitálních hrách jsme shledali u žáků druhého stupně základních škol,“ upozornila Jaroslava Suchá z katedry psychologie.

Různé aspekty hraní digitálních her

Podle Suché je tak velký prostor pro to, aby se předcházelo vzniku závislosti na hraní digitálních her zejména u této skupiny adolescentů.

„Tento apel bychom rádi směřovali k rodinám a zejména k tomu, aby se rodiče o své děti zajímali, trávili s nimi více času, byli fyzicky přítomní a aby dospívající plnili svůj čas smysluplně. Tedy měli i jiné zájmové aktivity než hraní, což přispívá k tomu, že hry zůstanou pouze volnočasovou a přínosnou aktivitou, a ne aktivitou, která může být destruktivní,“ podotkla Suchá.

Podle obou psychologů je však nutné rozlišovat různé aspekty hraní digitálních her. Doba hraní nemusí vždy znamenat závislost či problematické hraní. Posoudit je třeba celkový kontext hráčova života i další oblasti, do kterých hraní digitálních her zasahuje. Pokud rodina nebo dítě vnímá, že není něco v pořádku, je nutné využít služeb psychologů či adiktologů, kteří se zaměřují na práci se závislými adolescenty.

Mírná či střední závislost na internetu

Autoři výzkumu se zaměřili také na užívání internetu obecně. Při porovnání problematického užívání internetu z hlediska pohlaví zjistili, že vyšší počet dívek trpí mírnou či střední závislostí na internetu, naopak v kategorii vysoce závislých je vyšší počet chlapců. „Dívky jsou častějšími uživateli internetu, častěji i zanedbávají školní povinnosti. U chlapců jsme však zjistili častější problém se snižováním sociálních interakcí,“ řekl Dolejš.

Z výsledků tříletého zkoumání podle autorů studie také vyplývá, že trávení času na internetu přináší školní zhoršení a školní problémy 18 procentům adolescentů. Vinou internetu jich téměř pravidelně chodí pozdě spát 27 procent.

Díky výzkumu byla vydána monografie Hraní digitálních her českými adolescenty. Určena je zejména psychologům, adiktologům, pedagogům a například i školním metodikům prevence.