Země je bez důležitých surovin a lidstvo již dobývá vesmír. V rámci Vesmírné aliance spojených národů cestuje na planety sluneční soustavy a postupně je kolonizuje. To se však nelíbí odpadlíkům z této aliance. Těm velí admirál Salen Kotch a rozhodne se zaútočit jak na Zemi, tak na celou vesmírnou alianci.

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

FOTO: archív tvůrců

Hráč se coby Nick Reyes musí dostat ze Země a následně jít se svou skupinou Kotchovi po krku. Díky tomuto úkolu se Reyes podívá po celé sluneční soustavě. Postupně tak na vesmírných stanicích, křižnících či planetách  musí postřílet členy skupiny odpadlíků a k tomu mu pomůže spousta futuristických hraček.

Ať už jde o naváděné výbušné robůtky nebo o možnost nabourat systém nepřátelských robotů a tím je ovládnout. Možností má hráč na poměry Call of Duty celkem dost. Kvalitám hry rozhodně pomáhá i možnost podnikat různé vedlejší mise, které si hráč vybírá na kapitánském můstku.

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

FOTO: archív tvůrců

Ty mu odemykají různá vylepšení či zbraně, kterými se může vybavit na nadcházející boje. Skvěle se také hrají vesmírné souboje ve stíhačkách. Zjednodušený model ovládání je však natolik intuitivní a zábavný, že jsem tyto mise udělal všechny.

Popularitu značky ve světě podtrhuje obsazení některých postav. Hlavnímu antagonistovi Salenu Kotchovi propůjčil svou podobu i hlas Kit Harington, kterého mohou hráči znát ze seriálu Hra o Trůny, kde hraje Jona Snowa. Jeho pravou rukou je slavný zápasník MMA - Conor McGregor. Nemluvě o tom, že v lodním hangáru lze narazit na řidiče Lewise Hamiltona.

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

FOTO: archív tvůrců

Kampaň je výtečná. Skvěle střídá pasáže, ve kterých se hráč ocitá uvnitř vesmírných stíhaček či se přesouvá po asteroidech ve stavu beztíže. Příběhově příjemně odsýpá a hlavně nenudí. Co jediného by šlo kampani vyčíst, je rychlost jednotlivých událostí. Vše se tedy děje obrovskou rychlostí a hráč nemá čas si vytvořit jak citové pouto k postavám, tak nemá šanci cítit velkou hrozbu od hlavního antagonisty.

Tím největším lákadlem celého balíčku je však remaster Call of Duty 4: Modern Warfare. Kritiky nejlépe přijatý díl, který tehdy redefinoval vyprávění příběhů v kampaních pro jednoho hráče a zároveň funguje dodnes jako šablona pro většinu on-line akcí.

Ukázka ze hry Call of Duty 4: Modern Warfare Remastered

Ukázka ze hry Call of Duty 4: Modern Warfare Remastered

FOTO: archív tvůrců

Ten se povedl na jedničku s hvězdičkou a v balíčku není pouze kampaň, ale i jeho kompletní on-line složka. Samozřejmě byl by to hřích neokusit znovu, ale tentokrát v lepším zpracování legendární misi z Černobylu. Není to však díky nostalgii, že je kampaň Modern Warfare parádní. Stále funguje design jednotlivých misí a jejich atmosféra.

Je to režim pro více hráčů, kvůli kterému si fanoušci kupují každý rok nový díl. Ten letos opět doznal větších změn, bohužel však k horšímu. Opět má hráč na výběr z několika tříd, kdy se každá specializuje na něco jiného. Je tak na výběr specialista pro střední vzdálenost, odstřelovač, který kryje tým ze zálohy, či robot se štítem, jenž čistí jeden úzký koridor za druhým.

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

FOTO: archív tvůrců

Co však neskutečně škodí, je možnost úpravy zbraní. Již dříve v sérii šlo na zbraně montovat různé modifikace, ty však něco vylepšily, ale zároveň nějaký atribut zhoršily. Například rychlejší kadence si vyžádala horší kontrolu zbraně. Zde modifikace nemají na zbraň negativní vliv. Kvůli tomu hráč, který hraje multiplayer desítky hodin, lehce rozstřílí nováčka v souboji jeden na jednoho i přesto, že mají v základu stejnou zbraň.

Toto tříští rovnováhu na bitevním poli takovým způsobem, že nováček po pár zápasech odchází silně frustrován. Další krkolomný prvek je samotný pohyb po jednotlivých mapách. Tam, kde letošní Titanfall 2 exceluje v ovládání postavy, tak tam nové Call of Duty selhává. Běhání po stěnách a dvojité skoky jsou těžkopádné a s robotí akcí je nelze absolutně srovnávat.

Opomenout se nesmí ale opět povedený Zombie mód. V něm se skupinka hráčů objeví v zábavním parku, který je pod útokem maso chtivých nemrtvých. Tady vše pracuje, jak má, a být mód o kousek robustnější, tak by se mohl prodávat samostatně.

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

Ukázka ze hry Call of Duty: Infinite Warfare

FOTO: archív tvůrců

Nové Call of Duty tak paradoxně zachraňuje remasterovaná verze skoro deset let starého Modern Warfare, kampaň pro jednoho hráče a zábavný Zombie mód. On-line režim i přes snahu být robustnější není natolik zábavný oproti silné letošní konkurenci v podobě nového Battlefieldu či dalšího dílu Titanfallu.

ČTĚTE TAKÉ:
Brutalita první světové války v Battlefield 1
Parádní příběh a náprava chyb ve hře Titanfall 2. Mouchy na robotech se však najdou

Příběhová kampaň patří rozhodně mezi ty lepší ve srovnání se staršími díly. V tomto směru nelze vývojářům odepřít snahu. Bohužel v hlavní on-line části letošní díl silně pokulhává, a to jak proti minulým dílům, tak i u letošní konkurence. Pokud vývojáři změní model vylepšení zbraní, tak mají stále šanci kompetitivní část hry zachránit.

Call of Duty: Infinite Warfare vyšlo pro osobní počítače a herní konzole PlayStation 4 a Xbox One.

HODNOCENÍ: 7/10

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: