Článek
Jako supravodivost se označuje jev, při kterém materiál klade nepatrný nebo nulový měrný odpor. Podle časopisu ComputerWorld existuje rivalita mezi Evropou, Japonskem a Čínou, která má nejrychlejší počítač na světě, přičemž toto soupeření podněcuje Spojené státy k tomu, aby se pokusily vyvinout novou generaci supravodivých superpočítačů.
Takový výsledek by měl přinést i nový víceletý program výzkumu s názvem Cryogenic Computer Complexity (C3), který ve středu zahájila agentura pro výzkumné projekty zpravodajských služeb (IARPA). Kontrakty již podle ní získaly společnosti International Business Machines Corporation (IBM), společnost Raytheon BBN Technologies a technologická a zbrojní společnost Northrop Grumman Corporation. Finanční detaily ale toto středisko, které spadá pod úřad ředitele amerických zpravodajských služeb Jamese Clappera, nesdělilo.
Americké ministerstvo energetiky již v listopadu přidělilo společnosti Advanced Micro Devices (AMD) více než 32 miliónů dolarů na financování výzkumu spojeného s těmito počítači, nazývanými také exascale, které potřebují obrovské množství energie. Technologický ředitel AMD Mark Papermaster podle agentury Reuters v příspěvku na internetu upozornil, že právě energie je největší překážkou při výpočtech na úrovni exascale.
Jak pracují superpočítače
Superpočítače zabírají na rozdíl od běžných stolních počítačů celé budovy. Jsou sestaveny z tisíců procesorů a mají stejný výkon jako stovky běžných PC. To, co dokáže superpočítač spočítat za jediný den, by trvalo běžnému domácímu PC celý rok.
Tomu odpovídá také jejich cena. Superpočítače jsou stejně drahé jako luxusně zařízené rodinné domy. Takto výkonné stroje zkoumají lidskou DNA, dešifrují tajné informace nebo počítají pohyb vesmíru.