Šéf ústavu Modha začal na výzkumu lidského mozku pracovat minulý rok, kdy získal od agentury Darpa grant v hodnotě pěti miliónů. Měl za úkol zjistit, jaké jsou techniky lidského mozku, které by bylo možné aplikovat i pro počítače.

Aby se některý počítač vyrovnal lidskému mozku, musel by mít podle prvních výsledků výzkumu 3 581 terabajtů operační paměti a výkon 38 biliard operací za sekundu, tedy v přepočtu 38 petaflops.


:. Nejvýkonnější superpočítače na světě zabírají klidně i celé budovy.
FOTO: Archiv, Bez zdroje

Pro porovnání nejvýkonnější superpočítač současnosti má výkon jeden petaflops a zvládne 1105 biliónů operací za sekundu. Peta je předponou pro milión miliard, výkon běžné stolní kalkulačky přitom představuje pouze několik jednotek či desítek flopů.

Lidskému mozku se superpočítače přiblíží v roce 2011

Společnost IBM již začala pracovat na superpočítači, který by měl mít výkon jako dva milióny notebooků. Zařízení bude ve státní laboratoři Lawrence Livermore v Kalifornii simulovat nukleární testy.

Přečtěte si také: Microsoft představil nový operační systém Windows pro superpočítače

Nový superpočítač zpracuje 20 petaflopů za vteřinu. Sequoia , jak se bude nový superpočítač jmenovat, a menší počítač pojmenovaný Dawn vzniknou v Rochesteru ve státě Minnesota. IBM dodává, že se kromě nukleárních testů můžou uplatnit i v dalších komplexních úlohách, například při předvídání počasí nebo v mapování ložisek ropy.

Podle IBM bude Sequoia vysoce energeticky úsporná vzhledem k množství práce, kterou vykoná. Bude mít ale objem asi jako 96 ledniček a zabere plochu jednoho velkého domu, zhruba 318 metrů čtverečních.

I Češi mají svůj superpočítač

Nejvýkonnějším počítačem v České republice je stále Amálka, která pomáhá při výzkumu naší sluneční soustavy. Její výkon odpovídá 450 kancelářským stolním počítačům.

Superpočítač Amálka:. Český superpočítač AmálkaFOTO: Archiv
Početní výkon Amálky je 4,07 TFlops, což znamená, že superpočítač zvládne zpracovat 4,07 biliónu operací za vteřinu. Před dvěma lety byl přitom její výkon zhruba poloviční.

„Co Amálka zvládne vypočítat za jednu vteřinu, by na běžném stolním počítači trvalo odhadem devět hodin. Průměrná úloha, kterou Amálka řeší, jí odhadem trvá šest dní,“ řekli stavitelé Amálky.

Projekty pod palcem Amálky
MESSENGER NASA – tým z Ústavu fyziky atmosféry byl úřadem NASA vybrán ke spolupráci při projektu MESSENGER, zaměřeného na výzkum planety Merkur. Sonda MESSENGER nejprve absolvuje několik průletů kolem této planety, než se sérií gravitačních manévrů dostane na její oběžnou dráhu. K prvnímu průletu dojde na počátku roku 2008. Čeští vědci zaujali NASA svým 3D kinetickým modelem magnetosféry vyvinutým na superpočítači Amálka.
Návrat člověka na Měsíc - Amálka umožňuje provádění rozsáhlých numerických experimentů nezbytných k přípravě složitých projektů. Jedním z nich je například vyslání jedné až dvou družic projektu THEMIS na oběžnou dráhu Měsíce. Dalším projektem je vyslání americké družice Luisa rovněž na oběžnou dráhu Měsíce.
Sonda Cassini – při průletu kolem Saturnova měsíce Enceladus pozorovala sonda zajímavý jev. Z měsíce uniká do okolního prostředí značné množství vodní páry, která nad povrchem ionizuje a reaguje s okolním prostředím. Amálka umožňuje vývoj numerického modelu, který by pomohl tento zajímavý jev popsat a pozorování sondy vysvětlit.
Solar Orbiter – družice zaměřené na výzkum v dalekém vesmíru nelze kvůli dlouhé odezvě v přijetí povelu řídit v reálném čase. Amálka slouží k návrhu zařízení, které bude schopné předpovědět výjimečnou sluneční činnost a dát pak družici signál k aktivaci a rychlejšímu sběru dat. Naopak pokud bude v okolí klid, dostane sonda signál, aby sbírala dat méně a šetřila tak paměť družice.