Článek
Prohlášení bezpečnostního týmu Twitteru je formulováno obecně, v jedné pasáži nicméně odkazuje na listopadové volby ve Spojených státech, když zmiňuje "měnící se okolnosti, za jakých budou lidé v roce 2020 volit". Přichází týden po podobném kroku ze strany Facebooku a podle deníku The Washington Post připravuje podmínky pro "sílící bitvu mezi provozovateli sociálních médií a prezidentem (USA Donaldem) Trumpem a jeho spojenci, kteří v posledních týdnech sdílí zavádějící informace a nepravdivá tvrzení o hlasování".
Tvrdší přístup k volebním dezinformacím začne Twitter uplatňovat od 17. září, přičemž stejně jako u Facebooku je jedním z jeho cílů zamezit potlačování voličské účasti. Označovat či mazat prý bude "nepravdivé nebo zavádějící" informace o pravidlech voleb, dále "sporná tvrzení" o volebních podvodech nebo sčítání hlasů.
Messenger omezuje přeposílání zpráv. Chce tak bojovat proti dezinformacím
Třetí uvedenou kategorií jsou zavádějící příspěvky o výsledcích. Twitter prý zakročí proti nepodloženým prohlášením o vítězství nebo proti příspěvkům "podněcujícím k nezákonnému počínání, které by bránilo poklidnému předání moci". Tweetům, které v této souvislosti nebudou smazány, ale pouze opatřeny speciálním štítkem, navrch správci sociální sítě různými způsoby sníží "viditelnost".
Oznámená opatření nepředstavují úplnou novinku, neboť Twitter už v květnu označil jako "potenciálně zavádějící" příspěvek od prezidenta Trumpa týkající se korespondenčního hlasování. Podle televize CNN je ale dosavadní přístup platformy značně nekonzistentní, upravená pravidla by ji prý mohla donutit k agresivnějšímu postupu vůči Trumpovým výrokům.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se netýkají pouze voleb. Na síti je možné narazit také na tisíce různých dezinformací a hoaxů, které se týkají koronaviru. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetové giganty snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to klidně i několik milionů dolarů.
