Hlavní obsah

Jakub Jedlinský z VŠE: Kryptoměna skončí až s posledním uživatelem

Právo, Jakub Svoboda

O minulosti i budoucnosti kryptoměn se v rozhovoru pro deník Právo rozpovídal Jakub Jedlinský z Katedry světové ekonomiky VŠE v Praze. Hovořil přitom nejen o nejznámějších bitcoinech, ale také o dalších kybernetických měnách.

Foto: koláž Novinky.cz s použitím Profimedia.cz

Jakub Jedlinský z Katedry světové ekonomiky VŠE v Praze

Článek

Kdo, kdy a proč vlastně s kryptoměnami přišel?

Na konci roku 2008 publikoval kdosi pod pseudonymem Satoshi Nakamoto dokument, ve kterém popisuje projekt bitcoinu. Identita tvůrce není podstatná, protože protokol, jímž se kryptoměna řídí, je otevřený. Kdokoli může ověřit celý kód, tvůrce nemá žádné pravomoci navíc.

Patrně největší část komunity se nicméně domnívá, že Satoshi Nakamoto jsou dva lidé, Nick Szabo a Hal Finney (američtí počítačoví vědci a programátoři. Finney před čtyřmi lety zemřel – pozn. red.). Důvodem bylo vytvořit měnu, kterou by nemohly manipulovat centrální banky ani kdokoli jiný. Měnu s omezenou a předvídatelnou peněžní zásobou.

Podobné pokusy existovaly předtím, vždy byly ale někým spravované. V tom je problém, správce lze vždy nějakým způsobem vyřadit, převzít nad sítí moc, zkonfiskovat vklady uživatelů nebo systém úplně zakázat a zrušit. Kryptoměna je decentralizovaná síť, nemá žádné jádro, žádné centrum.

Zjednodušeně řečeno, existuje tak dlouho, dokud existuje poslední uživatel. To je přesně ten hlavní vynález, kterým bitcoin a další kryptoměny stále více fascinují veřejnost. Poprvé v historii je možné držet hodnotu v digitální podobě bez toho, abych musel spoléhat na nějakou třetí stranu, správce.

Jaké jsou další nejrozšířenější kryptoměny?

Bezesporu mezi ně patří ethereum, které je spíše decentralizovaným virtuálním počítačem než měnou. V poslední době je užitečný litecoin, odlehčená kopie bitcoinu. Bitcoinové transakce se kvůli vysoké poptávce po nich staly drahými a pomalými, proto se dnes bitcoin více využívá jako účetní jednotka a uchovatel hodnoty, zatímco jeho mladší bratr litecoin funguje jako praktický prostředek směny.

Zmínil bych ještě monero, které je na rozdíl od pseudonymního a transparentního bitcoinu zcela anonymní, nebo ripple. To je kontroverzní projekt, využívá odlišnou účetní technologii a má ambici sloužit jako tzv. clearingová jednotka pro banky.

Jak se posunul význam bitcoinu v posledních letech?

Před několika lety byl bitcoin jasně dominující kryptoměnou, vládl více než 90 % tržní kapitalizace všech kryptoměn. Kvůli rostoucímu povědomí uživatelů a kvůli problémům s přetížením bitcoinové sítě klesla tato dominance postupně pod 40 %. Bitcoin je stále ještě největší kryptoměnou a pravděpodobně nejlepším uchovatelem hodnoty, trh je ale dnes daleko zajímavější, různorodější.

Jaký postoj zaujímají k bitcoinu velcí investoři a vlády, resp. centrální banky?

Oproti očekáváním zdrženlivý až poměrně vstřícný. Již zhruba dva roky tyto subjekty prohlašují, že testují nebo dokonce využívají moderní technologii blockchainu, což je účetní kniha spojená s kryptoměnami. Vyskytují se pochopitelně i odmítavá stanoviska, varování před volatilitou, zatím nedostatečnou právní úpravou a podobně.

O vydávání kryptoměny uvažují podnikatelé i státy. Některé je chtějí naopak zakázat. Co je motivuje?

Zde bych trochu tlumil nadšení. Novináři občas vypustí zprávu, že ten nebo onen stát vytváří vlastní kryptoměnu, ve skutečnosti jde ale často o kachny. Případně ty státy vytvářejí centralizované digitální měny, které mají s kryptoměnami pramálo společného.

Příkladem je Ekvádor, který vlastní měnu dosud neměl (platí se tam americkým dolarem) a který dokonce už spustil virtuální měnu dinéro electrónico, což není nic jiného než centralizovaná účetní databáze. Spolu s tím zakázal využívání kryptoměn.

Vzhledem k povaze kryptoměn lze ovšem zákazy vymáhat v praxi jen tam, kde dochází ke styku s tradiční měnou, např. lze zakázat směnárny. Podnikatele může motivovat jednak technologie slibující ušetření administrativních nákladů, jednak otevření se trhu uživatelů těchto měn.

Jaký bude podle vás význam kryptoměn za nějakých pět let?

Předpovědi v sociální vědě, jako je ekonomie, jsou vždy ošidné. Domnívám se ale, že kryptoměny by mohly mít okolo 250 miliónů uživatelů, z nichž někteří nebudou ani vědět, že aplikace, kterou využívají, běží na technologii nějaké kryptoměny.

Měny se budou ještě více specializovat, budou plnit pouze některé funkce peněz. Bitcoin by tou dobou mohl být zařazen mezi rezervní aktiva některé centrální banky, osobně bych vsadil na japonskou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám