Článek
Platforma, kterou se podařilo německé polici vyřadit z provozu, se jmenovala DarkMarket. Jejího provozovatele, 34letého Australana, zadrželi policisté na severu Německa, poblíž hranice s Dánskem.
„DarkMarket byl až do uzavření s téměř 500 000 uživateli a více než 2400 prodejci celosvětově nejspíš největším obchodem na darknetu,” uvádí tisková zpráva.
Celkem se na platformě uskutečnilo na 320 000 transakcí, za které se platilo kryptoměnami: 4650 bitcoiny a 12 800 monery. Podle aktuálního kurzu by to bylo zhruba 140 milionů eur (asi 3,7 miliardy Kč).
Kromě německé policie se na odhalení a vyřazení DarkMarketu z provozu podíleli i policisté z USA, Austrálie, Británie, Dánska, Švýcarska, Ukrajiny a Moldavska. Právě v posledních dvou zmiňovaných zemích byly umístěny servery.
S koronavirovými vakcínami se na černém trhu roztrhnul pytel
Jak funguje darknet
Darknet původně vznikl s ušlechtilou myšlenkou, mělo jít o prostor na internetu bez regulací a státního dohledu. Nejprve tedy sloužil především jako anonymní digitální prostor v zemích, kde panuje na sítích tvrdá cenzura, a k těmto účelům slouží i nyní.
Postupně však darknet začal přitahovat zločince, kteří pod rouškou anonymity mohli prodávat prakticky jakékoliv zboží bez omezení – na internetovém černém trhu tak není problém sehnat drogy, zbraně, léky, padělané dokumenty, škodlivý software či odcizené osobní údaje běžných uživatelů.
K darknetu se lidé mohou připojit prostřednictvím speciálních internetových prohlížečů, jež jsou schopny pracovat přes šifrované sítě a nabízejí konfiguraci komunikačních protokolů a portů.
Jako platidlo zde slouží virtuální mince, nejčastěji bitcoiny, ethereum či monero, díky kterým jsou kupující a prodávající prakticky nevystopovatelní. Ochránci zákona tedy mají jen velmi omezené možnosti, jak obchodování na černém internetovém trhu zarazit.
