Schválený text zdůvodňuje potřebu vytvoření nových týmů rostoucí hrozbou ze strany zemí jako je Rusko, Čína, Severní Korea, ale i skupin počítačových zločinců. Mezi zásadní rizika patří podle EP útoky na klíčovou infrastrukturu, počítačová špionáž, sledování obyvatel EU, dezinformační kampaně či vyděračské viry.

Evropské země v současnosti nemají jednotný systém reakce na tyto hrozby, což je podle usnesení EP na čase změnit. "Úspěšný kybernetický útok může změnit jadernou elektrárnu na jadernou bombu nebo způsobit chaos v nemocnici a ohrozit životy pacientů," poznamenal estonský zpravodaj usnesení Urmas Paet z liberální frakce.

Posílit by se podle jiného přijatého usnesení měla rovněž spolupráce mezi zeměmi EU a NATO, a to nejen v otázkách kybernetické bezpečnosti. Obě organizace by měly společně pracovat na strategické komunikaci či boji proti terorismu. Spolupráce unie a aliance sice od anexe Krymu vzrostla, podle europoslanců je však vzhledem k novým rizikům důležité ji rozvíjet právě v oblasti hybridních hrozeb.

"Obrana by se měla týkat ochrany kritické infrastruktury, výzkumu, vývoje a řady dalších oblastí. Musíme se připravit na různé scénáře kybernetického útoku," uvedl český místopředseda podvýboru pro obranu a bezpečnost EP Jaromír Štetina (TOP 09) z lidovecké skupiny.