Vítěz loňského žebříčku, na kterého by si měli dát uživatelé velký pozor i v letošním roce, se plným názvem jmenuje JS/Danger.ScriptAttachment.

Tento škodlivý kód se šíří především prostřednictvím příloh nevyžádaných e-mailů. Neškodí jen sám o sobě, dokáže do napadeného zařízení stáhnout i další škodlivé kódy včetně vyděračského ransomwaru, který zašifruje obsah zařízení a požaduje po oběti výkupné.

Vyděračské viry začnou šifrovat obsah počítače a uživateli zobrazí oznámení, že za dešifrování počítače musí zaplatit, jinak se ke svým datům údajně již nikdy nedostane.

Výkupné neplatit

Ani po zaplacení výkupného ale nemají uživatelé jistotu, že se ke svým datům skutečně dostanou. Virus je nutné z počítače odinstalovat a data následně pomocí speciálního programu odšifrovat. V některých případech to ale není možné.

Jen nepatrně menší podíl měl ve virových statistikách Esetu škodlivý kód JS/ProxyChanger. „Jde o trojského koně, který brání přístupu na určité webové stránky a přesměrovává provoz na konkrétní IP adresy. A může například oběť přesměrovat na web útočníka,“ popsal způsob chování tohoto trojanu Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

„Žebříček deseti nejčetnějších hrozeb zcela ovládly kódy, které se dají označit za tzv. obálky, tedy šiřitele dalšího nebezpečného malwaru. Šlo především o skriptové škodlivé kódy, dále droppery a downloadery, které samy o sobě nejsou tak nebezpečné, ale umožňují jiným, mnohem nebezpečnějším kódům, proniknout do napadeného zařízení a aktivovat se,“ zdůraznil Dvořák.

Přehled deseti nejrozšířenějších škodlivých kódů za loňský rok naleznete v tabulce.

Nejčastější internetové hrozby v České republice za rok 2017
1. JS/Danger.ScriptAttachment (31,71 %)
2. JS/ProxyChanger (31,61 %)
3. Win32/Obfuscated.NJT (14,30 %)
4. VBS/TrojanDownloader.Agent (7,92 %)
5. JS/Chromex.Submelius (5,47 %)
6. JS/TrojanDownloader.Pegel (4,30 %)
7. JS/Kryptik (2,52 %)
8. Java/Kryptik (1,53 %)
9. Win32/Ramnit.A a Win32/Neshta.A (1,12 %)
10. PDF/TrojanDropper.Agent (0,63 %)
Zdroj: Eset