Podle komisaře pro bezpečnostní unii Juliana Kinga není téma jen hospodářskou otázkou. „Je to také politická věc. Kyberútoky mohou mít politické cíle, mohou mířit na naše demokratické instituce," řekl novinářům.

Počítačová kriminalita může být kombinována s propagandou a šířením nepravdivých informací do takzvaných hybridních útoků, připomněl. Je proto podle něj potřeba spolupráce nejen přes hranice, ale také mezi civilním a vojenským sektorem a mezi soukromou a veřejnou sférou.

Evropská komise uvedla, že hospodářský dopad počítačové trestné činnosti se v letech 2013 až 2017 zpětinásobil a do roku 2019 by mohl ještě čtyřnásobně vzrůst. Unijní strategie, která tuto problematiku řeší, pochází právě z roku 2013.

Agentura má pomáhat členským zemím

Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost má vzniknout z Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a pomáhat by měla členským zemím útokům předcházet a reagovat na ně. Komisařka pro digitální ekonomiku Marija Gabrielová uvedla, že bude o 50 procent navýšen její personál.

Agentura má úzce spolupracovat s příslušnými středisky v členských zemí, ale také s tajnými službami a podobně. Organizovat také bude celoevropská cvičení, která se digitální bezpečnosti budou věnovat.

Jak bránit PC a mobily proti virům

Zločinci zpravidla bývají vždy o krok napřed před ochránci zákona. V případě počítačových pirátů to však platit nemusí. Stačí, když se na jejich příchod uživatelé dostatečně připraví. Poradíme, jak se proti virům a hackerům bránit.

Ještě před pár lety si museli uživatelé lámat hlavy pouze se zabezpečením klasických počítačů. Doba ale pokročila a v ohrožení jsou stále častěji také chytré telefony a tablety. Propašovat škodlivé kódy do mobilních zařízení se snaží kyberzločinci stále častěji.

Postupují přitom prakticky stejným způsobem, jako když chtějí napadnout klasický počítač. Hledají chyby v nejrůznějších aplikacích a operačních systémech, které by jim dovolily propašovat záškodníka do cizího přístroje. [celá zpráva]


Jedním z úkolů agentury má také být pomoc při zavádění rámce pro certifikaci, na jehož základě bude zjevné, jaké produkty a služby jsou po kybernetické stránce bezpečné. Podle představy komise by se mělo jednat o podobný systém, který nyní zajišťuje v EU důvěryhodnost potravin. Celounijní certifikace by se měla týkat miliardy zařízení kritické infrastruktury, třeba v rámci energetických či dopravních sítí, ale také výrobků pro spotřebitele.

Tvrdší postupy proti hackerům

Komise též navrhuje vznik plánu na rychlou a jednotnou reakci zemí EU v případě rozsáhlého kybernetického útoku. Zmiňuje například vznik fondu, který by mohl poskytnout podporu zemím zasaženým kybernetickým útokem, podobně jako v případě lesních požárů či přírodních katastrof.

Mezi oznámenými plány je i přitvrzení postupu vůči těm, kdo se podobných útoků dopouštějí, navržena jsou například nová opatření pro boj proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků. Trestné činy související s informačními systémy by se měly týkat všech platebních transakcí, včetně takzvaných virtuálních měn.