BASIC v 38stránkové analýze tvrdí, že úspěšný kybernetický úder by mohl ochromit operační nasazení ponorek a raket, které jsou na jejich palubách, vést ke ztrátě lidských životů, a dokonce i ke zničujícímu jadernému střetu.

Ministerstvo obrany v minulosti opakovaně ujišťovalo, že do operačních systémů ponorek není možné v době plavby na otevřeném moři proniknout, neboť jsou od internetu odpojené.

„Ponorky na hlídkujících plavbách jsou zcela zřejmě izolované, nejsou připojeny k internetu a ani k jiným sítím s výjimkou příjmu velmi jednoduchých dat z vnějšku. Důsledkem toho představitelé prohlašují, že (britský program jaderného odstrašení) Trident je před hackery bezpečný,“ uvedl BASIC s tím, že takovéto hodnocení je evidentně špatné.

Doky představují hrozbu

Pokud opravdu podle institutu není možné do palubních systémů během plavby proniknout, stále zde existuje hrozba během doby, kdy ponorky pobývají v docích například kvůli údržbě.

„Citlivé kybernetické systémy Tridentu nejsou připojené k internetu a ani k jiným civilním sítím. I tak jsou ale plavidla, střely, bojové hlavice a všechny ostatní podpůrné systémy závislé na počítačích, zařízeních a softwaru s přístupem k (datové) síti,“ poznamenal institut s tím, že je nezbytné všechny systémy pravidelně přenastavovat, záplatovat softwarové chyby a aktualizovat.

Britský program jaderného odstrašení se opírá o čtveřici ponorek třídy Vanguard, které jsou vybaveny 16 sily na odpalování balistických střel. Na moři je vždy nejméně jedna ponorka, která v rámci standardní výzbroje nese osm balistických střel.