Hlavní obsah

Březen ve znamení DDos útoků: co se za touto tajemnou zkratkou skrývá?

Novinky, Jakub Kuneš, Petr Bořuta (zdroj: dvojklik.cz, zdnet.com)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

S DDos útoky se teď roztrhl pytel. Na konci roku 2010 se s nimi musely potýkat společnosti Visa, Mastercard nebo PayPal, tento měsíc zaznamenal útoky publikační systém WordPress či jihokorejská a pákistánská vláda. Bezpečnostní experti navíc tvrdí, že se s útoky, které mají za cíl znepřístupnit danou službu či web, budeme setkávat stále častěji. Kdo za nimi stojí?

Článek

Společnost WordPress, která hostuje obrovské množství blogů a menších webů, musela začátkem měsíce čelit masivnímu DDoS útoku (Distributed denial of service – distribuované odmítnutí služby), kterým se pachatelé snažili přetížit její servery. Při DDoS útoku je na cílové servery vysláno nadměrné množství požadavků, čímž dochází k jejich přetížení. Výsledkem je nedostupnost nebo zpomalení stránek pro běžné uživatele.

Podle posledních informací útok pocházel z Číny, částečně také od hackerů z Japonska a Koreje. Nejasný ovšem stále zůstává motiv tohoto útoku. V případě útoků na finanční instituce byla pohnutka jasná: podpora projektu WikiLeaks. Finanční instituce totiž znemožnily převod peněžních příspěvků na konto WikiLeaks. Hackeři se za to chtěli pomstít, a zahájili proto operaci „Odplata“ („Operation Payback“).

Pro DDos útoky se zpravidla využívá tzv. botnet, tedy síť zotročených počítačů. Uživatelé nevědomky stáhnou malware a aniž by o tom věděli, jejich počítače se v mžiku stanou takzvanými boty (či také zombie PC), zotročenými počítači, které jsou ovládány na dálku. Jedním z nejtypičtějších příkladů takového malwaru je Conficker, červ, který se už přes dva roky pohybuje na prvních místech žebříčku nejrozšířenějších světových hrozeb.

WordPress v březnu nebyl jediný, kdo čelil masivnímu DDoS útoku. Na začátku měsíce byla pod „palbou“ i jihokorejská vláda, kde hackeři napadli přes čtyřicet webových stránek vládních a bankovních institucí.

Tiskový mluvčí korejské komunikační komise uvedl, že během útoku byly napadeny webové stránky prezidentského úřadu, ministerstev zahraničí, obrany a sjednocení, jihokorejské rozvědky, amerických sil v zemi či jihokorejského daňového úřadu. Neznámí kyberzločinci pak zaútočili i na stránky významných bankovních institucí.

O tom, že šlo o politicky motivovaný útok, nikdo nepochybuje. O pár dní později byly napadeny i stránky pákistánských úřadů. Experti teď mohou jen spekulovat, na koho se hackeři zaměří příště.

Podle některých výzkumů je DDoS útok stále častěji využíván jako politický nástroj nebo forma protestu. S tím je mimo jiné také spojována zvyšující se popularita tzv. dobrovolných DDoS útoků.

Jejich sílu například demonstrovala hackerská skupina Anonymous. Právě členové Anonymous v polovině prosince loňského roku útočili na společnosti, které odmítly posílat finanční dary na konto WikiLeaks. Tato skupina začátkem března vyhlásila také kybernetickou válku Spojeným státům a nyní i módnímu koncernu Louis Vuitton. Podle některých informací sdružuje skupina Anonymous desetitisíce členů, kteří jsou aktivní ve všech částech světa.

Reklama

Výběr článků

Načítám