Země, která je globálním centrem pro obchodování s bitcoiny, už dříve oznámila, že hodlá zdaňovat kapitálové výnosy z těchto obchodů. „Vláda opakovaně varovala, že virtuální měny nejsou legálními měnami a že jejich ceny mohou silně kolísat a způsobit velké ztráty,“ uvádí se v prohlášení vlády.

Kurz bitcoinu v reakci na oznámení vlády klesl na asijských trzích o více než deset procent pod 14 tisíc USD (300 tisíc Kč). Podle analytika investiční společnosti eToro Matiho Greenspana je na hodnocení dopadu těchto opatření brzy, nicméně je pravděpodobné, že zavírání burz bitcoin nezničí ani nenaruší jeho atraktivitu. Může se ale promítnout do zpomalení toku finančních prostředků.

V Jižní Koreji se denně uskuteční až 20 procent všech transakcí s bitcoiny. Země se snaží regulovat fenomén, který je do značné míry mimo dosah vlády i centrální banky. Přístup jiných států k virtuálním měnám se liší: zatímco Čína zaujala vůči bitcoinovým burzám tvrdý postoj, Japonsko letos uznalo bitcoin jako legální měnu.

Mince budou uvolňovány do roku 2140

Virtuální měna bitcoin vznikla v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Vytvořena byla tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Virtuální měny se těší tak velké popularitě především pro své vysoké a rychle rostoucí kurzy. Popularitě nicméně nahrává také fakt, že za pořízení virtuálních mincí nemusí uživatelé zaplatit ani korunu.

Pokud mají dostatečně výkonný počítač, mohou si nainstalovat speciální software a s jeho pomocí kryptoměny doslova těžit – tento program totiž používá předem nastavené výpočty, jejich výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné klidně nakupovat prakticky cokoli.

Těžba bitcoinů je nicméně tak energeticky náročná, že se v běžných domácích podmínkách prakticky nevyplatí.