Záměrem ale není vytvořit konkurenční měnu k euru, uvedl na svém blogu Korjus. Užívání kryptoměny by bylo zatím omezeno asi na 27 000 lidí, kteří nyní disponují digitálním občanstvím, takzvaným e-rezidentstvím. Teprve později by se estcoin začal obchodovat na tradičních burzách a specializovaných obchodních platformách.

Šéf estonské centrální banky Ardo Hansson ale k záměru zaujal rezervovaný postoj, podotýká list Handelsblatt. Uvedl, že nejde o vládní iniciativu a že s centrální bankou záměry nikdo nekonzultoval. Od zavádění oficiálních kryptoměn se v září distancoval šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi, který zdůraznil, že jedinou měnou eurozóny je euro.

Bitcoiny a další virtuální měny

Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Bitcoiny a další kryptoměny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. [celá zpráva]