SR tak použije horní věkovou hranici, kterou předpokládá příslušné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů – nevyužilo tudíž možnost snížit ji na 13 let, jak to směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů připouští.

Odborníci upozorňují, že děti mohou být na internetu vystaveny škodlivému obsahu zejména v souvislosti s násilím, diskriminací, sexismem, pornografií a rasismem, což může mimo jiné snížit jejich vnímání prahu lidské důstojnosti. Slovenští poslanci tak vtělili do zákona podmínku – souhlas se zpracováním osobních dat smí provo­zovateli informačních služeb poskytnout pouze osoba starší 16 let.

V případě osob mladších bude provozovatel povinen vynaložit přiměřené úsilí, aby si ověřil, zda tento souhlas poskytl zájemci jeho zákonný zástupce, tedy v praxi většinou rodič. Zmíněná povinnost se nebude vztahovat na služby poskytované týraným dětem.

Problém s ověřením

„Zvláštní ochranu osobních údajů zasluhují právě děti, protože jsou si v menší míře vědomy rizik a důsledků plynoucích ze zpracování jejich osobních údajů, a to zejména v případě, jde-li o zájem získávat jejich osobní údaje prostřednictvím internetu,“ podotklo v odůvodnění zákona Ministerstvo spravedlnosti SR.

Dodalo však, že ověření věku uživatele může fungovat pouze formou odpovědi na položenou otázku.

Jenže právě forma ověření je Achillovou patou zákona. „Nedovedu si představit funkční mechanismus, který by dokázal verifikovat věk dítěte,“ upozornil Peter Šebo, odborník na sociální sítě.

Kriticky se k novince postavili i opoziční politici. „Je to pouze deklarace toho, že nějakým způsobem chceme chránit děti, ale v praxi to fungovat nebude. Děti se tam stejně dostanou,“ míní Boris Kollár, poslanec za opoziční stranu Sme rodina.

Experti upozorňují, že v reálném světě lze zkontrolovat občanský průkaz, ale ve virtuálním to tak nefunguje. Šebo zdůraznil, že trestněprávní odpo­vědnost se v mnoha státech pohybuje pod hranicí 16 let. „Takže 15letého člověka můžeme zavřít do vězení, ale nepustíme ho chatovat s kamarády na sociální síti. Připadá mi to scestné,“ dodal.

Dalším faktem je, že přístup na Facebook měla i dosud v SR pouze osoba starší 13 let, ale v reálu se to nedodržuje.

Nepotřebný zákon

Část slovenské opozice proto zcela zpochybnila smysl nového zákona. Podle ní stačilo respektovat směrnici z Bruselu, a ne vymýšlet celou novou normu. Opačného názoru je ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská (Most-Híd). „Bez zákona nelze některé části unijního nařízení realizovat,“ tvrdí.

Ministryně zároveň odmítá názor, že by se vlastně novou úpravou dětem do 16 let internet zakazoval. „Zákon říká pouze, že na zpracování osobních údajů dítěte do 16 let musí dát písemný souhlas rodič,“ zdůraznila ministryně.

„Zákon nikomu reálně nepomůže,“ namítá Jana Kiššová, poslankyně opoziční strany Svoboda a Solidarita. A Peter Štarchoň, poslanec Sme rodina, dodal, že nová norma se bude stejně porušovat, a kritizuje i samo stanovení věkové hrani­ce na 16 let. „Vždyť děti od patnácti už vlastní občanský průkaz,“ řekl.