Celkově tak aktuální žádosti mají hodnotu místo miliard maximálně několik desítek miliónů. „MPO očekávalo větší zájem ze strany podnikatelské veřejnosti. Tato problematika je ale ve srovnání s dalšími výzvami OP PIK (Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, pozn.red.) pro žadatele poměrně obtížná a velmi komplexní,“ uvedl na dotaz Novinek mluvčí MPO František Kotrba.

„Složitost telekomunikační problematiky a řady komerčních vlivů způsobily, že většina podnikatelů zatím spíše vyčkává. Došlé žádosti proto hodnotíme jako pilotní žádosti v tomto oboru podnikání. S problémy týkajícími se podpory vysokorychlostního internetu se potýká více zemí Evropy. Česká republika je se svou první výzvou daleko před Slovenskem, kde dosud ani k vypsání výzvy nedošlo,“ zdůraznil Kotrba.

Není jisté, zda podniky dotace obdrží

Vzhledem k tomu, že žádosti mohly firmy podávat už od 26. dubna letošního roku a že šlo o program, na kterém ministerstvo pracovalo dva roky, očekával se logicky výrazně vyšší zájem ze strany podniků.

V srpnu si nicméně největší tuzemský vlastník telekomunikačních sítí CETIN a operátoři sdružení v ISP Allianci na vypsanou výzvu stěžovali Evropské komisi. Podle zástupců těchto firem totiž může jít o nedovolenou podporu, a není tak jisté, zda případní žadatelé dotaci nakonec obdrží.

Odborné asociace navíc v minulosti opakovaně upozorňovaly, že podmínky pro dotaci jsou nejasné a intervenční oblasti špatné. A to všechno jsou pravděpodobně důvody, proč se nakonec některé subjekty rozhodly žádost o dotace nepodat.

V druhém kole půjde opět o miliardy

V prvním kole žádostí nabídlo MPO čerpání dotací ve výši 11,5 miliardy Kč z celkových 14 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že první kolo skončilo fiaskem, v tom druhém se bude hrát opět o miliardy. Ministerstvo však objem peněz přesně nevyčíslilo.

„MPO připravuje další kroky směřující k vyhlášení druhé výzvy tohoto dotačního programu na začátku příštího roku,“ potvrdil pro Novinky.cz mluvčí MPO s tím, že ministerstvo chce s podnikatelským sektorem nadále jednat tak, aby druhá výzva byla úspěšnější.

Zájemci o dotace mohou peníze použít pro stavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 000 bytů bez připojení.

Rozvoj vysokorychlostního internetu
Celý projekt budování sítí vysokorychlostního internetu má hodnotu 30 miliard korun, z toho 14 miliard tvoří právě dotace od Evropské unie.
Podle připravovaného plánu rozvoje vysokorychlostního internetu v tuzemsku by měly všechny české domácnosti dosáhnout na připojení k internetu alespoň rychlostí 30 Mb/s, přičemž polovina by měla mít možnost připojení dokonce až na 100 Mb/s. To zní ale v současných podmínkách jako utopie.
Jak ukazuje měření společnosti Seznam.cz z loňského roku, 80 procent české populace má maximální rychlost internetového připojení do 10 Mb/s. Řada domácností totiž rychlejší připojení vůbec přijímat nemůže.
Nejvíce pomalých přípojek je podle měření v Pardubickém kraji (65 procent všech připojení s maximální rychlostí do 5 Mb/s), dále pak na Liberecku a Královéhradecku. Rychlostí nižší než 5 Mb/s se připojuje ale například i bezmála 60 procent Pražanů. Naopak internet rychlejší než 30 Mb/s má pouze 2,8 procenta domácností v hlavním městě.
Projekt rozvoje vysokorychlostního internetu má směřovat primárně tam, kde nefunguje trh – tedy tam, kde se nevyplatí poskytovatelům budovat infrastrukturu. Jde jak o kabelové připojení, tak bezdrátové. Zlepšení připojení by se mělo dotknout zhruba 3,5 miliónu míst v Česku, a to nejen domácností, ale také veřejných institucí a firem.