Ministerstvo podle mluvčího Františka Kotrby stížnost obdrželo a připravuje stanovisko. „Zatím se k ní nebudeme vyjadřovat," řekl.

„CETIN podal stížnost z důvodu vážných pochybností, zda výzva není v rozporu s obecnými pravidly EK pro veřejnou podporu. Chceme, aby tato otázka byla vyjasněna, protože máme za to, že současné znění má takové nedostatky, že nikdy nedojde k proplacení přislíbených dotací," řekla mluvčí CETIN Tereza Gáliková.

ISP Alliance podle mluvčího Rostislava Kocmana kritizuje zejména fakt, že mapy tzv. bílých míst, na jejichž pokrytí je možné dotace čerpat, vycházejí z dat za rok 2015, ale stavět se začne nejdříve v roce 2018. Mezitím bylo postaveno několik tisíc přípojek, které nebyly v mapách zaneseny, takže dotacemi mohou být tyto investice ohroženy.

„Máme výhrady i k dalším parametrům dotačního titulu, ať už jde o vyhodnocovací kritéria, nepřímé omezení technologické neutrality, špatně provedené tzv. veřejné konzultace, způsob monitoringu a kontroly vítězných projektů, ale za nejzásadnější považujeme výše popsané poškození investic regionálních operátorů, kteří staví již mnoho NGA sítě bez dotací a které může nedovolená veřejná podpora zmařit," dodal Kocman.

Zatím se nikdo nepřihlásil

O dotaci na budování vysokorychlostních přípojek v zaostalých regionech se po více než třech měsících nepřihlásila ani jedna firma. Důvodem jsou podle zástupců telekomunikačních společností složité podmínky i nejistota úspěchu žádosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu čeká nabídky až ke konci termínu, tedy v září.

Čerpání dotací v celkové výši 14 miliard korun z operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ministerstvo připravovalo zhruba dva roky. Přes výtky odborné veřejnosti, že materiál má vážné nedostatky, letos v březnu zveřejnilo výzvu pro první kolo s termínem podávání přihlášek do 26. září.

Zájemci mohou prostředky použít pro výstavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 000 bytů bez připojení.

Rozvoj vysokorychlostního internetu
Celý projekt budování sítí vysokorychlostního internetu má hodnotu 30 miliard korun, z toho 14 miliard tvoří právě dotace od Evropské unie.
Podle připravovaného plánu rozvoje vysokorychlostního internetu v tuzemsku by měly všechny české domácnosti dosáhnout na připojení k internetu alespoň rychlostí 30 Mb/s, přičemž polovina by měla mít možnost připojení dokonce až na 100 Mb/s. To zní ale v současných podmínkách jako utopie.
Jak ukazuje měření společnosti Seznam.cz z loňského roku, 80 procent české populace má maximální rychlost internetového připojení do 10 Mb/s. Řada domácností totiž rychlejší připojení vůbec přijímat nemůže.
Nejvíce pomalých přípojek je podle měření v Pardubickém kraji (65 procent všech připojení s maximální rychlostí do 5 Mb/s), dále pak na Liberecku a Královéhradecku. Rychlostí nižší než 5 Mb/s se připojuje ale například i bezmála 60 procent Pražanů. Naopak internet rychlejší než 30 Mb/s má pouze 2,8 procenta domácností v hlavním městě.
Projekt rozvoje vysokorychlostního internetu má směřovat primárně tam, kde nefunguje trh – tedy tam, kde se nevyplatí poskytovatelům budovat infrastrukturu. Jde jak o kabelové připojení, tak bezdrátové. Zlepšení připojení by se mělo dotknout zhruba 3,5 miliónu míst v Česku, a to nejen domácností, ale také veřejných institucí a firem.