Putin, dlouholetý důstojník sovětské tajné služby KGB, vysvětlil, že vláda původně zamýšlela svobodu internetu ohraničit. Dodal ale, že by takový krok byl morálně špatný. "Zavádět kontroly je možné vždy, ale otázka je, zda má stát právo zasahovat," řekl Putin studentům jisté střední školy, kterou u příležitosti začátku školního roku navštívil.

V Rusku je internet jednou z posledních bašt svobodného projevu, protože většinu médií kontroluje stát a pouliční demonstrace jsou přísně omezovány, připomněla agentura Reuters.

Obavy z utažení šroubů necenzurovaného internetu se prohloubily během takzvaného arabského jara, kdy se protivládní demonstrace svolávaly přes sociální sítě. Ruské tajné služby tehdy tvrdily, že nekontrolované používání komunikačních služeb typu Gmailu, Hotmailu nebo Skypu může ohrozit národní bezpečnost.

Tvrdou kontrolu internetu již dříve odmítl prezident Dmitrij Medveděv, který internet k propagaci svého úřadu hojně využívá. Vyzval ale k diskusi o tom, jak se vypořádat s jasně nelegálním obsahem, jako je například dětská pornografie.

Jak mohou státy zablokovat části internetu, nebo celou webovou síť

Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé emailové schránky nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoliv zablokovat. „Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám přední český počítačový expert Václav Vaněček.

Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní. V Íránu se nyní uživatelé nemohou připojit na Facebook. [celá zpráva]