"Představuje to malý krok pro ICANN, ale obrovský krok pro tu polovinu lidstva, která latinku nepoužívá," uvedl generální ředitel organizace Rod Beckstrom. ICANN je americká nezisková organizace zodpovědná za přidělování internetových domén a adresního prostoru.

Vedení organizace o změně hlasovalo po týdenním zasedání v korejském Soulu. Rozhodnutí ale předcházely roky diskuse a testování.

Podle schváleného návrhu by se nově celá internetová adresa, tedy včetně přípony, mohla psát i jinak než latinkou, třeba korejsky, japonsky, hindsky nebo azbukou. Toto uvolnění zpřístupní internet více lidem na světě.

Rozhodnutí ICANN dá vládám států předkládat požadavky na specifická jména, pravděpodobně od 16. listopadu. Uživatelé internetu by je pak mohli začít hledat na začátku příštího roku, zejména v arabštině a čínštině, po nichž je poptávka nejvýraznější.

Pro nová pravidla budou platit omezení

Na světě je kolem 1,6 miliardy uživatelů internetu. Více než polovina však mluví jazykem, který se píše jinak než latinkou.

Domény, tedy internetové adresy s koncovkami jako ".com", jsou klíčovým označením každé internetové stránky. Od vzniku v 80. letech minulého století byla tvorba domén omezena na 26 písmen latinky od A do Z bez háčků a čárek, jak je používá angličtina, plus deset číslic a pomlčku. Díky technickým trikům se do některých domén dostala i jiná písmena, ale koncovka adresy dosud mohla mít jen těchto 37 znaků.

I nová pravidla ale budou mít, přinejmenším zpočátku, svá omezení. Země smějí požadovat pouze jednu koncovku pro každý ze svých oficiálních jazyků a ta musí nějakým způsobem odrážet jméno státu nebo jeho zkratku.

Některé koncovky budou nadále jen v latince

Verze koncovek "com." a ".org" v jiném písmu než latinkou budou zakázané, alespoň po několik prvních let. Organizace také zpočátku nedovolí v adresách psaných latinkou používat v příponách jiné znaky než 37 dosud schválených. Koncovky domén v latince tak zatím nebudou obsahovat diakritická znaménka.

ICANN bude v dalších letech přehodnocovat širší otázky své politiky. A tvůrci softwaru se budou muset ujistit, zda jsou jejich aplikace schopné pracovat s jiným písmem než latinkou. Velké internetové prohlížeče to již umějí, ale některé e-mailové programy nikoli.

Začátek internetu spadá do roku 1969, kdy se objevil jako experiment na americké univerzitě. Masivní expanze internetu mimo akademickou půdu a výzkumné instituce však začala až na počátku 90. let minulého století.